„Podnikáme na mnoha místech po celé republice a víme, že důvěra podnikatelů v potenciál regionu, ve kterém působí, hraje pro ně zásadní roli,“ uvedl obchodní ředitel firmy Stavby silnic a železnic Zdeněk Synáček. Proto kromě odborníků hodnotili města i sami podnikatelé, z nichž týdeník oslovil jedenáct tisíc lidí.Úroveň měst se zjišťovala na základě padesáti kritérii, které spadaly do šesti oblastí. Mezi těmi byla i veřejná správa, v níž město Brno získalo první místo. Za to dostala ocenění jednoho z partnerů soutěže společnosti Lordship.

„Chtěli jsme ocenit radnici, která by se dala označit za vzor přístupu k podnikatelům a současně hospodaření s rozpočtem města,“ uvedl ředitel společnosti Jonathan Jackson.

V oblasti podnikatelského prostředí obsadilo Brno páté místo, z hlediska kvality lokality skončilo na sedmdesátém pátém. Nejhůře dopadlo v kategorii pracovního trhu, kde z celkového počtu 205 měst skončilo v poslední desítce. Po celkovém vyhodnocení se město ocitlo na třicátém místě. Úplným vítězem žebříku a městem s nejvyšším podnikatelským potenciálem se stal Humpolec.

„V první šestce se umístila hned čtyři města z Vysočiny. Dá se říct, že tato oblast je pro podnikatele do budoucna velmi zajímavá,“ zhodnotila výsledky prvního průzkumu ročníku Města pro byznys šéfredaktorka týdeníku Eva Hanáková. Z jihomoravských měst se nejlépe umístilo Znojmo, a to na šestnáctém místě. Blansko obsadilo třetí pozici v oblasti kvality prostředí.

Podnikatelům podává žebříček zajímavý obraz, jak si jednotlivá města stojí v pěti různých oblastech související s podnikáním. Zatímco jedna z nich ukazuje na vyspělost a strukturu podnikatelského prostředí, druhá hodnotí lákavost lokality z pohledu občanů. Třetí oblastí je místní situace na pracovním trhu. Další pak naznačuje, jak si vedou ve svém hospodaření a spolupráci s podnikateli samotné radnice. Poslední oblast zahrnuje informace o cenových podmínkách v daném městě.

Marija Nobilisová