O jejich situaci a možnostech budou dnes na brněnském výstavišti diskutovat odborníci na konrefenci, která ukončí Evropský rok rovných příležitostí v Česku.

„Je dobře, že je akce spojená s veletrhem HospiMedica, tedy s přehlídkou zdravotnické techniky. Ta se totiž stává ve společnosti stále důležitější,“ uvedl eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla.
Lepší zdravotnická péče a pomůcky totiž zkvalitňují život a dávají lidem s postižením lepší podmínky i pro práci.

„Zaměstnat lidi s postižením už není jen etickou, ale stává se i ekonomickou záležitostí. Lidí s postižením neustále přibývá a populace stárne, proto musí společnost využívat veškerých sil. A lidé s postižením velkou sílu a kvality rozhodně mají,“ poznamenal Špidla.

Eurokomisař včera v Brně převzal petici proti diskriminaci zdravotně postižených z rukou Kamila Štably. „Trpím Bechtěrovovou nemocí, která mě před časem posadila na tři měsíce na invalidní vozík. Začal jsem život vnímat z pozice postiženého. Tehdy jsem se rozhodl pomoci,“ uvedl Štabla.
Projel na motorce Evropu a zároveň sbíral podpisy pod svou petici. „Dorazili jsme až do Bruselu, tehdy tam ale pan Špidla nebyl. Proto jsem rád, že mu mohu petici předat dnes,“ dodal Štabla. Svou jízdou chtěl především dokázat, že i přes postižení mohou lidé plnit těžké úkoly.

Společně se Špidlou převzala záštitu nad dnešní konferencí i ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny, Džamila Stehlíková „Jejím cílem je rozvířit debatu o rovném přístupu k možným zaměstnancům bez ohledu na věk, pohlaví nebo národnostní či etnický původ nebo zdravotní stav,“ vysvěltila Stehlíková. přínos konference.

Bez práce přes půl roku

Právě zdravotně postižení patří do skupiny dlouhodobě nezaměstnaných, tedy těch, kteří nemohou více než půl roku najít práci. „Tyto problémy mají i lidé s nízkou kvalifikací. Často se ale tyto potíže prolínají. Třeba tím, že zdravotně handicapovaní lidé nemohou kvůli svému postižení vyšší kvalifikace dosáhnout,“ uvedla Ivana Ondráková z brněnského Úřadu práce.

„Navíc někteří lidé po úrazu nemají do nového života chuť a chybí jim motivace pracovat,“ míní vozíčkář Lubomír Vaverka. Sám našel práci prostřednictvím Ligy za práva vozíčkářů, jedné organizací, které postiženým lidem pomáhají. „Zájem je veliký, z řad zaměstnavatelů i uchazečů o práci. Těm zprostředkováváme poradenství, můžou od nás telefonovat nebo pracovat na internetu,“ uvedla Zuzana Brodová z Ligy za práva vozíčkářů.
Tématem konference jsou vedle zdravotně postižených i další rizikové skupiny. „Neustále přibývá podíl nezaměstnaných lidí starších padesáti let. Ti si také mnohem hůře hledají práci,“ potvrdila Ondráková. Těžkou pozici mají podle ní i ženy. „A to ženy s malými dětmi nebo naopak ženy po padesátce. Dokazují to i statistky. Zatímco podíl nezaměstnaných žen byl před několika lety, kdy byla míra nezaměstnanosti mnohem vyšší, dvaapadesát procent, dnes, kdy přibývá stále více pracovních míst, stoupla nezaměstnanost u žen na šestapadesát procent,“ uvedla Ondráková.

Práci si těžko hledají i lidé z různých etnik, s problémy se setkávají například Romové. „Často to ale také souvisí s nízkou kvalifikací,“ dodala Ondráková. „Všem ohroženým skupinám věnuje Úřad práce zvýšenou pozornost. Vytváří pro ně nová pracovní místa, zřizuje rekvalifikačními kurzy nebo poradenské služby,“ dodala.