Na jihomoravském trhu práce patří informatici ke vzácnému zboží. „Je tu zkrátka mnoho českých i zahraničních firem, které chtějí zkušené vývojáře softwaru,“ vysvětlila mluvčí softwarové firmy ecommerce.cz Markéta Pudilová.
To potvrzuje i mluvčí společnosti IBM Miroslav Hažer. Nejtěžší je podle něj získat specializované techniky s dostatečnou znalostí cizích jazyků. „Spolupracujeme proto s univerzitami i našimi zahraničními pobočkami, proto se nám nakonec podaří všechna místa zaplnit,“ uvedl Hažer.
Chybí operátoři
Kromě specialistů na výpočetní techniku je v kraji také nedostatek lékařů, operátorů nebo obchodních zástupců. Například společnost Chemoplast z Blanska obchodního zástupce nemohla dlouho najít. „Dělali jsme jeden konkurz za druhým. Je až s podivem, kolik se hlásilo lidí, kteří neměli žádné obchodní zkušenosti,“ uvedl ředitel společnosti Vladimír Štefánik.
Podle Ivany Ondrákové z brněnského úřadu práce nabídkou volných míst i počtem lidí bez práce výrazně zamíchala ekonomická krize v roce 2009. „Loni se už situace uklidnila. Nemáme hlášená žádná velká propouštění a ani se moc nemění požadavky zaměstnavatelů,“ uvedla mluvčí úřadu.
Největší nabídku výběru volných míst mají informatici, obchodníci, ale i sociální a zdravotní pracovníci. Těžko zaměstnavatelé hledají i lidi na některé nekvalifikované profese. „Například operátory výroby nebo stavební dělníky. Nejspíše proto, že za tyto práce dostávají lidé malý plat,“ řekla Ondráková.
Některé jihomoravské firmy nemohou sehnat ani dostatek dělníků a řemeslníků. „Trh ožívá a přibývá zakázek. Kvůli tomu firmám často chybí například zkušení brusiči, frézaři nebo svářeči,“ uvedla za brněnskou pobočku personální agentury Randstadt Michaela Vávrová. Zatímco některé podniky podle ní hledají zkušené pracovníky s praxí, jiné upřednostňují absolventy, kteří jsou ochotní zapracovat na své kariéře.
S nalezením mladých lidí, kteří se chtějí rozvíjet, mají problém také Znojemské strojírny. „Naši pracovníci stárnou a nemáme žádné kvalifikované nástupce pro kovoobrábění a zámečnictví. Mladí chlapci se málokdy chtějí vyučit černému řemeslu. Nevědí, že většinu strojů už dnes řídí počítače,“ řekl jednatel Znojemských strojíren Antonín Straka.
Hotely bez zájmu
Naopak absolventi humanitních oborů práci už tradičně hledají těžko. Stejně tak jako lidé v hotelnictví nebo administrativní pracovníci. O ty v posledních měsících zájem příliš není. To může potvrdit například Petra Nováková. „Vystudovala jsem dějiny umění, přestože jsem věděla, že práci najdu těžko. A bohužel je to tak, že žádnou nemám. Ale ten obor mě hodně lákal. Teď mi nezbude nic jiného než si najít něco jiného, než jsem vystudovala,“ posteskla si Nováková.
Úřady práce se proto nezaměstnaným snaží nabízet rekvalifikační kurzy. „Učíme zaměstnance základům práce s počítačem. Školíme i nové programátory, sociální pracovníky, účetní, kosmetičky či skladníky,“ řekla Ondráková. Doplnila, že úřady tak reagují na aktuální požadavky zaměstnavatelů, kteří shánějí lidi.
Firmy nabízejí snídaně i masáže
Chcete si v práci zajít na masáž nebo si zahrát šipky? Chcete od zaměstnavatele příspěvky na penzijní připojištění, na sport či očkování? Pokud ano, staňte se odborníkem na informační technologie. Tato profese je na jižní Moravě velmi žádaná a zaměstnavatelé proto své odborníky rozmazlují.
Zájem o zkušené informatiky je v Brně tak velký, že se společnosti předhánějí v tom, kdo jim nabídne lepší podmínky. „Pořádáme každý čtvrtek snídaně pro zaměstnance. V době nemocí jim zase přispíváme na vitaminy a očkování,“ uvedla mluvčí brněnské softwarové firmy ecommerce.cz Markéta Pudilová.
Poptávka převyšující nabídku se samozřejmě projevuje i ve štědrých platech. „IT odborníci jsou si své ceny vědomi a jejich mzdy jsou mnohonásobně vyšší než platy jiných odborníků. Na druhou stranu jsou to skuteční znalci. Musí se neustále vzdělávat. Po půlročním výpadku už je nikdo nezaměstná, proto si takový plat zaslouží,“ zdůvodnila Pudilová.
Podle jiných společností je největší výhodou, kterou svým zaměstnancům nabízejí, možnost profesního růstu. „Naše kandidáty většinou zajímá, zda u nás mohou kariérně povýšit. Profesní rozvoj proto podporujeme u všech typů pozic,“ řekl mluvčí společnosti IBM Miroslav Hažer.
Brněnská psycholožka Kateřina Novotná potvrzuje, že při rozhodování, zda pracovní nabídku přijmout, hrají zaměstnanecké výhody velkou roli. Často lidé zaměstnání s výhodami upřednostňují. „Výhody jim mohou dát pocit jistoty. Často to vnímají jako vstřícný krok od zaměstnavatele a určitou míru záruky, že se k nim bude chovat ohleduplněji než jinde,“ uvedla Novotná.
Naopak podle Michaely Vávrové z brněnské pobočky personální agentury Randstadt většina lidí na výhody příliš nehledí. „Myslím, že v rozhodování nehrají klíčovou roli. I když to samozřejmě neplatí ve všech případech,“ řekla Vávrová.
ROZHOVOR – Jihomoravské firmy si stěžují na nedostatek informatiků, lékařů nebo obchodních zástupců. Přitom je hodně lidí s touto kvalifikací, kteří práci nemají. „Musíme je ale dobře ohodnotit, jinak odejdou do ciziny,“ vysvětluje ředitel brněnského úřadu práce Jan Marek.
Firmy se shodují, že těžko shánějí kvalifikované odborníky a řídící pracovníky. Přitom je v Brně šest vysokých škol. Čím to je?
Firmy musí špičkovým odborníkům nabídnout odpovídající ohodnocení . Nedávno jeden podnik sháněl odborníka s plynulou znalostí několika cizích jazyků, praxí, pracovním pobytem ve Vídni, a nabídl mu za to pětadvacet tisíc hrubého. Takový člověk půjde raději pracovat do zahraničí.
Na co konkrétně by se měl Jihomoravský kraj zaměřit při rozvoji trhu práce?
Zaměstnavatelé a investoři musí respektovat potenciál kraje. Je škoda, když tu vznikají jen montovny. Ještě tak před osmi lety jsme brali každého investora, nyní sem pouštíme jen ty, kteří regionu skutečně něco přinesou.
Kde takové podniky vznikají?
Například ve Vyškově dokončuje svoji fabriku japonská firma SMC Corporation. Vedle dvou set míst ve výrobě tam firma postaví i řídící centrum pro celou Evropu. Práci tam získá asi 150 odborníků. Přímo do Vyškova navíc přijedou odborníci z Bologne či Dublinu. Tak to má vypadat.
Proč je v kraji nezaměstnanost dlouhodobě nad republikovým průměrem?
Je to kvůli nízkým investičním pobídkám. Studie, která zmapovala tuto oblast v posledních patnácti letech, ukázala, že nejvíce jich šlo do Středočeského kraje. Očekával jsem, že nejvíce pobídek půjde na Hodonínsko a Znojemsko.