Kliknutím zvětšíteKřupavé česnekové červíky nebo ostré cvrčky s chilli příchutí ochutnali v brněnském nákupním centru dva středoškoláci z Blanenska. Kamarádi se prvního listopadu u nového specializovaného kiosku na jedlý hmyz tvářili každý jinak. „Mně chutnají cvrčci,“ hlásil Tomáš Piňos. „Pořádný kus masa je lepší než červi,“ oponoval s úsměvem Michal Krátký.
Jedlý hmyz se má stát potravinou budoucnosti. Zdravou a plnou bílkovin. Na jeho boom vsadilo za poslední roky hned několik českých start-upů, třeba brněnský Grig. Snaží se lidi přesvědčit, že červi nemusí být tak odpudiví, jak si mnozí představují. Zakladatel Adam Dostál přišel s nápadem potravin ze cvrčků jako teenager na táboře. Kamarádi ho přesvědčovali, aby si s nimi dal z hecu kobylku. Nedal. „Ale chtěl jsem podnikat a v hmyzu jsem viděl potenciál. Jenže tehdy byl ještě jako potravina nelegální,“ vysvětloval.
Jako student ve svých šestnácti letech pak řešil možnosti s tuzemským ministerstvem zemědělství. Nyní je hmyz již téměř pět let podle evropské legislativy hospodářským zvířetem, čímž získal zelenou pro využívání k výrobě potravin. „Receptury jsme vyvíjeli ve spojení s Mendelovou univerzitou. Pravé podnikání začalo ale až za covidu a zájem od té doby roste. Teď už nabízíme nejrůznější výrobky, od upražených moučných červíků, přes sušené cvrčky a kobylky až po proteinové tyčinky z hmyzu,“ vyjmenoval Dostál. Mlsouni mohou na e-shopu zakoupit i netradiční sladkosti, jako hmyzí lízátka či čokoládu.
Bílkovinová bomba? Záleží od druhu
Brněnská firma nechce zůstat jen u sušeného hmyzu či cvrččích chipsů. „V současnosti je hmyz spíš zdravý snack. Chuťový zážitek. Chceme to převést víc k plnohodnotnému jídlu. Příští rok plánujeme uvést na trh první burger z jedlého hmyzu v Česku. Sójový základ doplníme pomletými moučnými červy. Bude asi dvakrát zdravější než hovězí burger,“ tvrdí. Další novinkou má být hmyzí párek či omáčka na špagety. Podle Dostála v chuti člověk nepozná, že jí červy.
V konzumování jedlého hmyzu je Česko na špici Evropy v přepočtu na obyvatele. Brněnský startup nově nabízí produkty z červů a cvrčků návštěvníkům vybraných nákupních center ve velkých městech ve specializovaných kioscích.
O trendu vypovídá, že jedlý hmyz v srpnu začaly nabízet v dálkových vlacích třeba České dráhy, cvrččí krekry jsou v menu dopravce Leo Expres.
Příznivci chválí i nutriční hodnoty, obsah proteinů, vitaminů, kvalitních tuků i minerálů. Nejvydatnější potemník moučný obsahuje kolem padesáti gramů proteinů na sto gramů, což je více než mleté hovězí maso. Ředitel Svazu zpracovatelů masa Radek Slanec ale poznamenal, že výživová hodnota záleží od druhu. „Některé jsou dokonce alergenní,“ upozornil.
Hmyzí dobroty podle podnikatele Dostála nejsou jen nějakým výstřelkem mileniálů. „Nyní je u nás jedlý hmyz nejvíc populární u lidí kolem pětatřiceti let a výše. Podle průzkumů je v Česku nakloněno entomofagii zhruba dvacet procent obyvatel. Jsou schopni hmyz alespoň ochutnat. Podle našich zjištění je navíc Česko největším konzumentem jedlého hmyzu v Evropě. A to dle celkových prodejů v přepočtu na jednoho obyvatele,“ řekl Deníku.
Česká farma
Brněnský startup zatím spolupracuje se speciální farmou v Jaroměřicích nad Rokytnou na Třebíčsku. Ta je jednou z největších svého druhu ve střední a východní Evropě. Přebírá od nich moučné červy. Dřív dodávaly farmy hmyz hlavně do zoologických zahrad, teď již i potravinářům. Cvrčky pak vozí firma z Litvy.
V konzumování jedlého hmyzu je Česko na špici Evropy v přepočtu na obyvatele. Brněnský startup nově nabízí produkty z červů a cvrčků návštěvníkům vybraných nákupních center ve velkých městech ve specializovaných kioscích.
Problém pro konzumenta? Vyšší cena. „Hmyz je poměrně drahý kvůli sušení. Již nyní je ale levnější než hovězí maso. Pokud se využití pozmění, do dvou let může být zdrojem nejlevnějšího živočišného proteinu,“ míní Dostál.
Švába ne
Hmyz se využívá i do pečiva či těsta. Od dalších výrobců jsou na trhu různé mouky s příměsí prášku z hmyzu. Jako takzvané nové potraviny jsou legislativně schválené výrobky z červů potemníka moučného, cvrčka domácího a kobylky, tedy sarančete stěhovavého.
Na světě je však zhruba 1500 druhů jedlého hmyzu. Schválení dalších jako bezpečné potraviny mají v Bruselu brzy projednávat. „Samozřejmě řada brouků se jako potrava nehodí. Jednou jsem ochutnal švába, a byl opravdu odporný. Takové speciality mají třeba v Thajsku spíš jako výzvu pro turisty, než jako chutné jídlo,“ řekl Dostál.
V České republice je v současné době registrováno pět provozoven, které zpracovávají hmyz pro lidskou spotřebu a čtyři chovy hmyzu určeného k výrobě potravin či zpracování živočišné bílkoviny. „Jde o stále ještě velmi mladý obor, který má však velkou perspektivu. Produkce hmyzu je šetrnější k životnímu prostředí, navíc se při ní dá zpracovat velké množství zbytkové biomasy. Využití hmyzu je možné nejen v produkci potravin, ale zejména v produkci krmiv pro zvířata, kde může hmyzí moučka nahradit například rybí moučku, a snížit tak ‚drancování oceánů‘,“ uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
V konzumování jedlého hmyzu je Česko na špici Evropy v přepočtu na obyvatele. Brněnský startup nově nabízí produkty z červů a cvrčků návštěvníkům vybraných nákupních center ve velkých městech ve specializovaných kioscích.
Podle gastrovizionářů je chov hmyzu i ekologičtější než chov dobytka. Na produkci jednoho kilogramu proteinu potřebuje desetkrát méně místa než masní býci. Podle výzkumů Mendelovy univerzity je k produkci jednoho kilogramu masa hospodářského zvířete zapotřebí desetkrát více rostlinné hmoty než k vyprodukování jednoho kilogramu hmoty hmyzu. Ten navíc nepotřebuje žádná antibiotika.
Stále větší důvěru v Česku pak dostává hmyz také v krmivech pro domácí zvířata. Vědci z brněnské univerzity zkoumají i širší možnosti využití hmyzu jako krmiva pro zvířata hospodářská. Dnes je povolené přikrmovat hmyzem ryby, drůbež a prasata.
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
