VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kovotlačitel se k soustruhu přivazuje pásem

BOBRAVA - „Kovotlačitelů v okolí Brna by se dalo napočítat na prstech jedné ruky,“ usmívá se Václav Sedláček, v jehož kovotlačitelství už patnáct let pracuje jeho syn. Z tvrdé práce u soustruhu má totiž zničená záda.

27.11.2007
SDÍLEJ:

Kovotlačitel Václav SedláčekFoto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

„Většina kovotlačitelů, které znám, jsou v invalidním důchodu jako já. Přesto je to krásné řemeslo,“ říká majitel kovotlačitelství v oblasti Bobrava, poblíž Popovic.

Kovotlačitelství nahrazuje v malých sériích tovární lisy. Než se vyrobí forma, podle které pak vznikají v továrnách sériové výrobky, zastává práci kovotlačitel. „Tyto formy bývají dost drahé a neví se, jak moc půjdou výrobky na odbyt. Proto se občas nevyplácí formy vyrábět a kovotlačitel tlačí předměty ručně na soustruhu,“ vysvětluje smysl své práce Sedláček.

Jeho práce je hodně propojená s pasířstvím. To také vystudoval. Třicet let pak pracoval pro zakázkovou dílnu Drukov Brno, ve které vyráběli na zakázku světla do divadel. „Obor pasířství mi vybrala babička. Už jako dítě jsem byl hodně zručný. Otec ze mě sice chtěl mít sochaře, ale nakonec to dopadlo takhle. Jako pasíř jsem pracoval v jedné dílně s kovotlačiteli a velmi se mi tohle řemeslo líbilo,“ říká Sedláček.

Ještě před listopadovou revolucí si sám vyrobil soustruh, nezbytný k práci kovotlačitele, a začal s řemeslem, které se mu vždy líbilo. O něco později založil svou firmu, ve které v současnosti už jen vypomáhá synovi Pavlovi. Soustruhy má ve firmě tři, ten nejstarší je podle něj z období první světové války a stále je funkční.

„Nejprve si musím vytvořit model, který se vytlačí do plechu. Je to skoro jako hrnčířská práce, u té se ale mačká hlína, nikoli plech. K soustruhu se přivazuji pásem, člověk by bez něj takovou sílu neustál,“ vysvětluje. Takovým postupem vznikají předměty jako kryty na satelity, mosazný plováky do benzínek nebo třeba kadidla a svícny do kostelů. Kovotlačitel může vyrobit i předmět podle staré fotky, který se dnes už nevyrábí. Například poklice na motorky Jawa a světla na veterány.

„Zpočátku jsem měl obavy, zda se tímto řemeslem uživím. Navrhoval jsem tedy vzorky do kostelů a jezdil je nabízet farářům. V současné době musíme naopak zakázky odmítat,“ usmívá se kovotlačitel. Pracovali i pro zahraničního zákazníka ze Spojených arabských emirátů nebo z například z Turecka.

V současnosti vyrábějí světla do valtického zámku.

27.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Stříhání keřů. Ilustrační foto.

Větve chytají do pasti řidiče i chodce. Majitelé je odstraní až po výzvě

Mladý hokejista brněnské Komety Martin Nečas.

Dobří holubi se vracejí. Martin Nečas míří zpět do Komety

Přehradu zamkl vedoucí lodní dopravy zlatým klíčem. Plavební sezona skončila

Brno /FOTOGALERIE/- Naposledy pro letošní rok se v neděli v podvečer svezli lidé na lodích brněnského dopravního podniku na Brněnské přehradě. Jednasedmdesátá plavební sezona skončila. Přehradu pro lodě symbolicky zamkli zlatým klíčem.

AKTUALIZOVÁNO

Jasno bylo už v poločase. Zbrojovka jede z Plzně bez bodu

Plzeň, Brno – Vyslechl si sice potlesk a skandování fanoušků, jenže ne z úst těch brněnských. Nového trenéra Zbrojovky Romana Pivarníka vřele přivítali příznivci Plzně, kterou ještě v minulé sezoně vedl. Návrat do známých míst se mu ale nepovedl. Brno v jedenáctém prvoligovém kole prohrálo na hřišti vedoucího týmu tabulky 0:3 a je dál předposlední. „Po fotbalové stránce se Plzni nemůžeme rovnat, ale chtěli jsme ji víc potrápit,“ posteskl si Pivarník.

AKTUALIZOVÁNO

Rozhodla oblíbenost. Kroužky vynesly do sněmovny bývalého hejtmana i primátora

Jižní Morava – Lékařský titul i všeobecná oblíbenost zamíchaly s pořadím nových poslanců, kteří ve sněmovně usednou. Možnosti zvolit konkrétního člověka pomocí kroužkování využila třeba Zdena Holomková z Březiny na Brněnsku. „U voleb jsem zakroužkovala kandidáta, kterého osobně znám. Vím, že pro naši obec dělá hodně a zaslouží si to,“ vysvětlila.

Výstřely, řev fanoušků Komety a sirény. V Brně zazněla nejhlasitější symfonie

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/ - Vstup pouze na vlastní nebezpečí a se špunty v uších. Takové doporučení dostaly stovky lidí, které se v sobotu večer vydaly na brněnské výstaviště. Zazněla tam nejhlasitější skladba světa, Symfonie sirén. Dílo poprvé představil jeho tvůrce Arsenij Avraamov v roce 1922 v ázerbajdžánském Baku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení