Se svým problémem se ale nemusí potýkat sami. Pomoc jim nabízí různé projekty. „V Brně máme přes tři sta klientů a už se nám podařilo umístit zhruba devadesát lidí,“ uvedla Svatava Vaculová z romského střediska Drom.

Středisko organizuje už přes rok projekt „Mikrobus“, který podporuje zlepšení zaměstnatelnosti takzvaně sociálně vyloučených osob. Což jsou převážně Romové. „Poskytujeme jim různá školení, aby byli například úspěšní při pohovoru nebo aby uměli vyplnit dotazníky,“ dodala Vaculová.

Rady z Francie

Organizátoři „Mikrobusu“ se v Brně také setkali s francouzskými kolegy, kteří mají ve Francii podobnou akci s názvem „Kalo Dant“. Většinou pracují s kočovnými Romy, kterým pomáhají zajistit vzdělání nebo založit živnost. „Setkání slouží k výměně zkušeností. Naše projekty jsou inovativní, klademe důraz na individuální přístup ke každému klientovi,“ řekla Vaculová.

Pracovníci brněnského projektu zatím nemají možnost umisťovat své klienty přímo u zaměstnavatelů. „Takže je posíláme do personálních agentur a ty jim pomáhají v hledání místa,“ uvedl Michal Kurfürst z romského střediska.

Ale ani agenturám se v zaměstnávání Romů moc nedaří. „Máme jich pár, se kterými jsou firmy spokojené, ale to je minimum. Navíc se často stává, že firmy se zaměstnání Roma brání,“ řekla Pavla Hotárková z personální agentury Index Nosluš.

Sami Romové jsou při hledání práce často skeptičtí. Například čtyřicetiletý Martin Baláž je bez zaměstnání déle než rok. Místo přitom hledá i přes inzeráty, nespoléhá se jen na úřad práce. Zaměřuje se na nekvalifikované profese, protože se základním vzděláním o jiné práci uvažovat ani nemůže.

„Ale jakmile firma zjistí, že jsem Rom, řeknou, že místo je už obsazené,“ posteskl si. Projektů, které mají dlouhodobě nezaměstnaným lidem pomoci v uplatnění na trhu práce, se zatím nezúčastnil. „Moc tomu nevěřím. Romové prostě nemají šanci najít si u nějaké firmy práci,“ dodal.

Zkušenosti různé

Přitom jsou firmy, které s romskými pracovníky nemají problémy. „Jestli pracují přímo u nás, nevím, nemám tu žádnou evidenci, z které by se to dalo zjistit,“ uvedl personální ředitel Skanska DS Aleš Frömmel. Stavební firma ale podle něj běžně spolupracuje s romskými podnikateli a je s nimi spokojená.

Opačnou zkušenost má majitel úklidové firmy, který si ale nepřál být jmenován. „Měl jsem tady jednoho, nikdy jsem nezažil, že by něco ukradl, zalhal, nebo tak. Pak odešel a měl jsem tady pár dalších Romů, ale ti nepracovali dobře a nebyli spolehliví. Propustil jsem je a pochybuji, že ještě někdy Roma přijmu,“ uvedl.

Projekt „Mikrobus“ není jediný, který pomáhá sociálně vyloučeným lidem ve shánění práce. Podobné mají i úřady práce. Například do projektu úřadu „Příprava na práci“ dosud vstoupilo pět set deset lidí a osmdesát z nich již pracuje.