I přesto, že firmy sídlící v areálu v Brněnských Pisárkách si lidé cení, její současný majitel Messe Düsseldorf ji prodává. O tom, jestli jejím novým vlastníkem bude město, jehož jméno nese, rozhodnou na svém zasedání zastupitelé 16. prosince.

Zvučné jméno ale nemusí podle ekonoma Filipa Hrůzy z Masarykovy univerzity odpovídat přínosu do regionu. „Obrat výstaviště je miliarda, do regionu, ale pořád je to tržiště nabídek, které jsou skutečným zdrojem peněz. Hlavně má dávat příležitosti malým firmám," vysvětlil.

Právě ohlasy za hranicemi České republiky jsou ale jeden z důvodů, proč chce současný primátor Petr Vokřál funkcionalistický areál pro město koupit. „Společnost je jedním s hybatelů brněnské ekonomiky a setrvání pasivního partnera jako je Messe Düsseldorf by mohlo zbrzdit rozvoj. My si naopak myslíme, že sami můžeme veletržnictví ještě vyzdvihnout," shrnul primátor.

Těsně v průzkumu u lidí zaostal Dopravní podnik města Brna. „Je výzva do budoucna, pokračovat v nastaveném systému," řekl ředitel dopravního podniku Miloš Havránek. Na třetím místě se umístila Masarykova univerzita, následovaná Zetor Tractors a informatiky z IBM.

Brňané ale společnosti v dotaznících jen nechválili, někteří si neodpustili kritiku. „Zmiňovali například to, že Veletrhy komplikují dopravu ve městě a že je hromadná doprava drahá," upozornil autor výzkumu Miroslav Foret.

Ani jedna z firem by ale neuspěla u Brňana Filipa Pokorného. „Jednoznačně bych podpořil starobrněnský pivovar," podpořil společnost, kterou skončila mimo nejlepší pětici student.

Přes přízeň brněnských obyvatel se například výrobce traktorů Zetor potýká dlouhodobě s nedostatkem kvalifikovaných lidí. „Dáváme přitom stovky milionů korun na vývoj výzkum a výrobu," uvedla ředitelku Úseku lidských zdrojů a všeobecné správy Jana Ragasová.

Zetoru přisuzovala většina z téměř pěti set respondentů největší sílu v tradici a pověsti. „Právě to jsou ale věci, které dotazník zkresluje," upozornil Hrůza, podle kterého si lidé neuvědomují, že dobrá reklama neznamená přínos.

Ani Masarykově univerzitě ekonom příliš velký hospodářský význam nepřikládá. I přestože projekty tamních vědců do města přinesly miliardy korun „Některé městské části by bez univerzity neexistovaly. Například kolem bohunického kampusu vznikla nová čtvrť a pořád roste," připomněla naopak mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

I přes vědecký přínos lidem podle názorů v otevřeném dotazníku nevyhovuje kosmopolitnost, kterou univerzita do města přivedla, nezamlouvá. „Projevila se v tom trochu xenofobie Brňanů. Stejně špatné hodnocení mají nadnárodní společnosti zabývající se informačními technologiemi," dodal Foret.

Podle radní Petry Rusňákové, jež se stará o image města, šetření napovídají, co zlepšit. „Chceme se zaměřit na větší atraktivitu a přehlednost města, aby každý věděl, co je ve městě důležité," řekla.