Stonající zaměstnanci jsou letos mnohem rychleji zdraví, než tomu bylo v loňském roce. V Jihomoravském kraji ukončují své neschopenky v průměru o více než tři dny dříve. V Brně je to dokonce o téměř pět dní. Zdá se tedy, že regenerační schopnosti zdejšího obyvatelstva se zlepšují. „Za posledních pět let jsem nebyl na neschopence. A když už mě nějaké to nachlazení potkalo, vyléčil jsem se sám,“ řekl zaměstnanec telekomunikací Kamil Koneček.

Ještě déle nebyl nemocný Brňan Radim Zelníček. Tomu se nemoci vyhýbají už sedm let. Důvodem, proč počet krátkodobých pracovních neschopností klsá, nemusí ale být jen zdravá populace. Pravděpodobnější příčinou je spíše změna zákona o nemocenském pojištění. Vzhledem k tomu, že první tři dny jsou pro zaměstnance značně nevýhodné, většina si raději vezme dovolenou. Nebo nemoc přechodí. „S mým platem si nemůžu dovolit být nemocný,“ konstatoval Zelníček. S tím souhlasí i pedagog Jano Lastomírsky. „Učitelský plat není bůhvíjak vysoký, takže i když jsem nachlazený, jdu do práce,“ posteskl si.

Nicméně i přes obětavost mnoha zaměstnanců je Jihomoravský kraj na pomyslném čtvrtém místě s nejdelší průměrnou pracovní neschopností - přes třiatřicet dní. Nejčastější příčinou ochoření jsou již tradičně nemoci dýchacích cest. Nejdéle bývají nemocní muži nad šedesát let, druhé místo obsadily ženy mezi padesáti a devětapadesáti lety. Naopak nejrychleji se uzdravují lidé, kterým ještě nebylo dvacet let.

Podniky se vysoké nemocnosti snaží čelit, protože na ní prodělávají. Některé svým zaměstnancům za to, že budou zdraví, poskytují prémie, jiné firmy používají jako represivní prostředek například krácení osobních ohodnocení. „Zaměstnanci ví, že když budou odvádět nekvalitní práci nebo budou podezřele často na neschopence, tak osobní ohodnocení bude nižší,“ řekl manažer společnosti GiTy Jiří Valášek. Možná i to je důvod, proč problémy se simulanty nemají. „Máme pár zaměstnanců, kteří jsou častěji nemocní, ale celkem je to dvacet dní za rok, takže to není tak hrozné,“ dodal. S pracovní neschopností jsou úzce spojeny i kontroly léčebného režimu.

V Jihomoravském kraji v prvním čtvrtletí letošního roku provedli pracovníci České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) přes čtyři tisíce kontrol. „A na jejich základě vydali čtyřiašedesát postihů. To znamená, že přistiženým lidem byla snížena nebo úplně odebrána nemocenská,“ uvedla mluvčí ČSSZ Štěpánka Filipová.

Kontroloři si nemocného vyberou buď zcela náhodně, nebo jim dá tip praktický lékař, úřad práce, posudkový lékař správy i zaměstnavatel, který se domnívá, že zaměstnanec nemoc jen předstírá. A od příštího roku to budou mít „notoričtí“ marodi ještě horší. Právo kontrolovat nemocného zaměstnance bude totiž mít i zaměstnavatel.

Protože bude po dobu prvních dvou týdnů pracovní neschopnosti poskytovat náhradu mzdy namísto nemocenských dávek, bude mít na kontrolu nezpochybnitelné právo. Nicméně, všichni „hříšníci“ mohou být zatím klidní. Tato praxe začne fungovat až příští rok a navíc, porušení léčebného režimu není porušení povinností, vztahujích se k zaměstnání, takže možná přijdou o prémie, ale nikoliv o místo.