Lidé bez práce
Nezaměstnanost v Brně: 4,7 %
Nezaměstnanost na Brněnsku: 3,0 %
Nezaměstnanost v Jihomoravském kraji: 4,1 %
Zdroj: úřad práce

V Brně v červnu hledalo práci téměř jedenáct tisíc lidí. To je o zhruba dva tisíce více než minulý rok ve stejném období. „Zaměstnavatelé měli největší zájem o stavební a montážní dělníky, uklízeče, řidiče či kuchaře. Většina pozic je pro uchazeče se základním či nižším vzděláním,“ řekla mluvčí Úřadu práce České republiky Kateřina Beránková.

Nezaměstnanost 4,7 procenta v Brně převyšuje krajský i republikový průměr. Je nejvyšší za posledního dva a půl roku. „Ve velkých městech obvykle žije mnoho lidí, kteří nemají zájem pracovat, i když místa jsou. Raději pobírají sociální dávky nebo pracují načerno,“ odůvodnil ekonom Lukáš Kovanda.

Nejvyšší nezaměstnanost na Brněnsku připadá na obec Vratislávka, kde žije necelých sto obyvatel. Za rok tam narostla z 3,2 procenta na 15,5. „Žádná firma v okolí nezavírala. Nevím, co to způsobilo,“ podotkla tamní starostka Miloslava Jeřábková.

Extrémní čísla ve statistikách jsou podle Kovandy způsobená právě nízkým počtem obyvatel. „Tyhle výkyvy ale pro kraj nejsou důležité. Celková nezaměstnanost 4,1 procenta je příznivá. Sice narostla, ale to jen kvůli koronavirové krizi,“ doplnil.

Mapa nezaměstnanosti zčervenala. Lidí bez práce přibylo po celé zemi

Čtyři a půl tisíce tuzemských vesnic, obcí a měst, tedy skoro tři čtvrtiny ze všech, hlásí meziroční nárůst počtu lidí, kteří shánějí místo.

Ještě před rokem tam neměli jediného nezaměstnaného. Nyní jich úřad práce v malé obci Nové Sady na Vyškovsku eviduje hned devět. Že se vám toto číslo nezdá nikterak vysoké? Pak vězte, že v obci žije jen 58 obyvatel ve věku od 15 do 64 let a míra nezaměstnanosti tak aktuálně činí 15,5 procenta. Nové Sady obklopené ze tří stran vojenským újezdem Březina, tak „vedou“ nelichotivý žebříček obcí, kde mezi loňským a letošním červnem vzrostla nezaměstnanost nejvíce.

Vyplývá to z propočtů regionálního Deníku, který zanalyzoval data Úřadu práce o počtu uchazečů o zaměstnání ve všech více než šesti tisících obcí České republiky.

Zhoršení skoro všude

Meziroční nárůst nezaměstnanosti hlásí obce napříč celou zemí, nejvíce v pohraničních oblastech. Lidí bez práce za rok přibylo v 73 procentech všech vesnic a měst, to znamená ve 4567 z nich.

Naproti tomu v pětině sídel za 12 měsíců nezaměstnanost klesla. Tento úbytek se ale v naprosté většině obcí počítá v jednotkách nezaměstnaných. Nejvíce v absolutním počtu ubylo lidí bez práce ve Starém Městě na Šumpersku, kde jejich počet klesl o 24 na aktuálních 52 „dosažitelných“ uchazečů o zaměstnání.

Lepší to nebude

Bez místa bylo na konci letošního června skoro 270 tisíc lidí. Míra nezaměstnanosti pak činila v celé republice průměrných 3,7 procenta.

Horší situace panovala především v obcích v pohraničních oblastech, ale také ve „vnitřních perifériích“ na rozhraní krajů a okresů.

Nejvyšší míra nezaměstnanosti (19 %) byla zaznamenaná ve dvou obcích na severu okresu Plzeň-sever, konkrétně ve vesnicích Studená a Sedlec. A pak v Rudlicích na Znojemsku.

Na druhou stranu 270 především menších vesnic hlásí i v pokoronavirové době nulovou nezaměstnanost.
„Skutečné dopady koronaviru uvidíme pravděpodobně až v září nebo říjnu, tedy asi šest měsíců od vypuknutí pandemie,“ říká Andrea Linhartová Palánová ze společnosti PwC ČR.