Je neděle kolem jedenácté hodiny dopoledne. Kolem výstavních pavilónů je čilý ruch. I když se obloha hrozivě zatahuje, vystavené exponáty zemědělské techniky jsou doslova v obležení návštěvníků. „Podívej tati, jak řídím,“ volá nadšeně asi pětiletý chlapec z kabiny obrovského traktoru. O kousek dál skupina mužů obdivuje pluh.
Program najednou narušuje prudký vítr, který přinesl sněžení. Spousta lidí se utíká schovat, kam může. Například do pavilónu H, z něhož se ozývá bučení mísící se s mečením koz. Uvnitř je totiž výstava hospodářských zvířat. Vypadá to tam skoro jako na módní přehlídce. Jen molo a útlé modelky nahradila ohrada a strakaté krávy. Ty se však chovají nanejvýš spořádaně. Poslouchají pokyny svých majitelů a návštěvníkům se předvádějí s opravdovou grácií. Jen pach uvnitř nedělá všem lidem dobře. Dívka v bílé bundě pomalu bledne a po chvíli kvapně vybíhá ven nadýchat se čerstvého vzduchu.
V tu chvíli se nesou nedalekým pavilónem Z tóny mysliveckého halali. Veletrh Silva Regina je v plném proudu. Zatímco děti zajímají vycpaná zvířata, tátové se s chutí zastaví u stánku se zbraněmi. „To je věc,“ obdivuje starší muž loveckou pušku a zkouší s ní zaměřit strop haly. „No jo, hlavně už pojď,“ usměrňuje ho jeho manželka. Muž jen vzdychne a pomalu odchází.
