„Mechanické hodinky mohou být dvojího typu. Buď se natahují ručně, nebo jsou automatické. Technologie výroby těchto hodinek je samozřejmě podstatně lepší než za dob mého dědečka,“ vysvětluje vnuk zakladatele stejnojmenného hodinářství Pavel Strnad.
Hodinářství Strnad má dlouhou tradici, která sahá do období před druhou světovou válkou. V roce 1936 ho založil Rudolf Strnad v Uherském Hradišti. Hodinářství přežilo válku, jenže poté je znárodnili. V devadesátých letech minulého století se k otcovu řemeslu vrátil Petr Strnad, který si v Brně otevřel hodinářství. V současnosti sídlí v ulici Veveří. Za několik let se k němu přidal syn a vnuk zakladatele hodinářství Pavel Strnad.

„Dědův obchod nebyl zaměřený výhradně jen na hodinky. V té době to bylo zboží pouze pro velmi bohaté lidi. V prodejně měl i brýle a zlatnictví. Dokonce nastřeloval dětem náušnice. Připravoval také hodináře na zkoušky,“ popisuje Pavel Strnad.

V Uherském Hradišti měl zakladatel hodinářství poměrně velkou konkurenci, například Klenotnictví Seidelmann. Přesto jsou Strnadovi jediní, kdo v řemesle pokračuje. „Velká nákupní centra obírají malé živnostníky o práci, my věříme, že o ni nepřijdeme. Jsme jištěni naším řemeslem. Hodinky se sice prodávají na mnoha místech, jenže vždy budou lidé potřebovat, aby jim někdo opravoval starožitnosti. To je oblast, které se hodně věnujeme,“ říká Pavel Strnad.

V dílně mají strojní zařízení na výrobu vadných nebo chybějících součástí starožitných hodin. Po zakladateli živnosti jim kromě náhradních dílů, které jsou v dnešní době obtížně dostupné, zůstalo i mnoho cenných rad a návodů.

„Vystudoval jsem vysokou školu, ale nakonec jsem se rozhodl pokračovat v rodinné tradici a nelituji toho. Vyučil jsem se hodinářem a pokračuji v práci, která mě v dětství neustále obklopovala,“ dodává hodinář Petr Strnad.