Na brněnské Běhounské ulici v domě, kde má nyní sídlo česká policie, založil už za první republiky Rudolf Landa obchod s prozaickým názvem „Cavalier hat“. Jak název napovídá, do prodejny chodívali brněnští kavalíři, pro které byl tehdy klobouk základním módním doplňkem.

Landův podnik bylo nejstarší kloboučnictví v Brně. „Kromě klasických klobouků z prvotřídních plstí prodával i lehké a přepychově vybavené klobouky, které měly hedvábnou podšívku. Všechny jeho výrobky ale měly jedno společné – zlacený název Cavalier hat,“ vzpomíná ve své knize Vyprávění o starých obchodech a živnostech města Brna Lubomír Staněk.

Klobouky ze speciální slámy se ale nevyráběly v Čechách, dovážely se ze všech koutů světa, a ty nejlepší pak z Itálie a Anglie. „Proslulá byla značka Diplomat, Borsalino nebo Derby z Velké Británie. Každý klobouk měl přitom svůj specifický tvar,“ vyjmenovává Staněk.

Brňané nejvíce kupovali klasické klobouky, nejčastěji v šedých nebo černých odstínech. „Tehdy byl klobouk základním bodem v každém pánském šatníku. Žádný muž nesměl vyjít na ulici bez pokrývky hlavy, dokonce ani v parných letních dnech,“ popisuje Staněk. Podle něj byl prodej klobouků obřadem. Jednotlivé kusy se za výlohou zavěšovaly na dřevěné stojany, takže obchod připomínal zlatnictví.

Rudolf Landa svůj obchod ale dlouho nevedl. „Záhy poté, co zažil s podnikáním první velké úspěchy, zemřel. Ve vedení společnosti ale pokračovala jeho žena. Přestože tehdy v centru Brna působily hned čtyři kloboučnické obchody, ten Landův byl stále bezkonkurenční,“ tvrdí Staněk.

Kromě prodeje klobouků si ale pánové z Brna mohli u Landy nechat opravit nebo vyčistit i staré klobouky. „V obchodě ho manželé Landovi dokázali i formovat, žehlit nebo na speciálním přístroji vytáhnout tak, aby zákazníkovi seděl,“ uvádí Staněk. Řada lidí si také vedle zlatého nápisu kloboučnictví nechala vyšít svůj vlastní monogram.