Brněnská společnost Taawin ale po letech problémů konečně začne vyrábět malé větrné elektrárny, které roztočí už slabší vítr. Ekologickou energii si tedy mohou lidé vyrobit i na vlastním pozemku. Ve výsledku tak může být z Jižní Moravy jeden velký větrný park, který vytvoří malé větrníky na zahradách lidí.
Malou větrnou elektrárnu brněnské firmy si mohou zájemci nechat postavit přímo vedle domu. „K výstavbě stačí pozemek o rozloze deset metrů čtverečních. Ideálně by to mělo být volné prostranství na rovině nebo na kopci,“ popisuje podmínky pro větrníky vynálezce stroje Jan Tauš.
Stožár stroje je vysoký dvanáct metrů a průměr kopule je pět metrů. Ta svým tvarem připomíná létající talíř. Výrobek je unikátní svými rozměry a vzhledem a právě tím, že mu stačí rychlost větru dva metry za sekundu. „Je to rychlost, při které většinou velké vrtulové stroje ,odpočívají‘,“ vysvětluje Tauš. Větrná elektrárna firmy Taawin prý navíc umí pracovat i při bouřkách a orkánech, kdy automaticky přivře žábra zachycující vítr na malé štěrbiny.
Podnebí jižní Moravy může být pro takové stroje téměř ideální. „Rychlost větru se obvykle měří ve výšce deseti metrů nad terénem. V Jihomoravském kraji se za celý rok rychlost pohybuje v průměru od dvou do pěti metrů za sekundu,“ uvedl meteorolog Miroslav Hradil z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. „Nižší rychlost má vítr v nížinách a údolích, vyšší obvykle na kopcích,“ dodal Hradil.
Lidé, kteří budou mít o malou větrnou elektrárnu zájem, se ani nemusí bát dlouhého úřadování. „Z hlediska povolení na úřadech jde o výrobek pod limitem, pro který vyžadujeme zjišťovací řízení. To znamená posouzení krajinného rázu, výskytu vzácných živočichů a podobně,“ poznamenal Jiří Hájek z odboru ochrany životního prostředí Jihomoravského kraje. „Větrná elektrárna má pro posuzování dva základní parametry, výšku nad pětatřicet metrů a výkon nad pět set kilowatt,“ uvedl Hájek. O nutnosti povolení tedy u malého větrníku rozhoduje v podstatě jen to, jestli pozemek není například na území chráněné krajinné oblasti nebo v blízkosti nějaké památky.
Ani podle ředitelky ekologického institutu Veronica Yvonny Gaillyové se soukromé elektrárny nedostávají příliš do konfliktu s krajinným rázem. „Na větrném místě je to přirozené. Problémem jsou spíše velké větrné parky,“ myslí si Gaillyová.
Podle konstruktéra a ředitele firmy Taawin Jana Tauše může stroj pokrýt běžnou spotřebu jedné domácnosti. „Předpokládaný výkon elektrárny je dvanáct kilowatt. Přístroj má také vlastní baterii, do které se hromadí vyrobená energie. Je tedy možné, aby se člověk energií zásobil jen z tohoto zdroje,“ podotkl Tauš.
Prototypy výrobku existují už nyní, sériovou výrobu větrníků pak firma zahájí na jaře příštího roku. „Předpokládaná cena pro bude asi jeden a půl milionu korun. Návratnost pro stavebníka by se na území jižní Moravy měla pohybovat okolo deseti let,“ dodal Tauš.
