Původní veletržní areál vznikl ve dvacátých letech minulého století za čtrnáct měsíců. Teď je centrem veletržnictví střední Evropy.

 

Začátky sahají k přelomu devatenáctého a dvacátého století, a nebyly jednoduché. Původně měly trhy stát v dnešních prostorách veterinární fakulty. Největší a nejmodernější předválečné výstaviště v Československu ale nakonec vyrostlo v blízkosti Mendlova náměstí, a během válečného období sloužilo jako útočiště hned tří armád – československé, německé a na krátkou dobu i sovětské.

Na počátku všeho byla snaha tehdy zcela mladého Československa ukázat, co dokáže malá země za první léta samostatnosti. Původní petice, které sepsali na podporu výstavby výstaviště, brzy vystřídalo rozhodnutí města.

„Nejen projev národní hrdosti nad dosaženými úspěchy, ale hlavně potřeba zapojit se do nově se formujícího evropského trhu stály u zrodu rozhodnutí z roku 1924 vybudovat výstavní prostory,“ konstatovala mluvčí výstaviště Dita Brančíková.

Původních osmapadesát hektarů Bauerovy rampy ale nestačilo. V roce 1927 se architekti pustili do stavby s konečnou rozlohou tři sta šedesáti tisíc čtverečních metrů a s devětašedesáti pavilony. „Za čtrnáct měsíců vyrostl v pisáreckém údolí světově ojedinělý soubor funkcionalistických staveb splňujících představy výrobců o prezentaci své nabídky určené pro mezinárodní trhy. Prudký rozvoj pak zastavila mobilizace na začátku druhé světové války,“ řekla Brančíková. Tehdy se prostory výstaviště staly útočištěm pro československou armádu. „Za okupace tu pak byli Němci a po roce 1945 na čas i Sověti,“ dodala Brančíková.

Zhruba od poloviny šedesátých let je pro organizaci veletrhů na brněnském výstavišti příznačný další zajímavý jev. „Ustoupily národní expozice a výstavy se začaly členit podle oborů. Z původně vše〜obecného veletrhu se postupně vyčlenily samostatné specializované veletrhy, které v současnosti tvoří padesát veletržních témat,“ popsala Brančíková.

Po pádu železné opony se výstav začaly účastňovat i jiné než socialistické státy. „Dnes se spolupracuje především se zeměmi Evropské unie, ale Brněnské veletrhy se snaží spolupracovat i se zeměmi bývalého Sovětského svazu,“ upozornila Brančíková.

Zatím posledního významného vrcholu dosáhlo brněnské výstaviště před šesti lety – partnerstvím s německou společností Messe Düsseldorf. „Brno se tak stalo veletržním centrem střední Evropy s mezinárodním zázemím i působením,“ dodala Brančíková.