Před šesti lety ještě prodávala ve sportovních potřebách, ale pak ji osud svedl dohromady s kamarádem včelařem, díky kterému nyní Ludmila Schellová úspěšně podniká se vším, co včelky dokáží vyrobit.

Když pracovala jako prodavačka v Olympii, nenapadlo ji, že by si mohla vybudovat firmu. „Nepřemýšlela jsem nad tím, jen jsem věděla, že máme na sebe s manželem stále méně času. Soboty a neděle jsem trávila v práci, takže ani nezbyly společné víkendy na chatě na Vysočině,“ vzpomíná osmačtyřicetiletá Schellová.

Pak se seznámila s manželem své kamarádky, který se včelařinou zabýval, neváhala ani chvíli, a šla pracovat k němu do obchodu. „Nejprve jsem jen prodávala a poznávala včelí produkty. Nakonec ve mně začal hlodat červíček, chtěla jsem se osamostatnit,“ vypráví Schellová, která se s pomocí manžela rozhodla začít.

Přestože původně uvažovala o obchodě se sportovními potřebami, nakonec vyhrály včelky. „Firmy, co dodávají sportovní věci, jsou dnes na každém rohu, ale med, voskové svíčky a medovinu nenajdete skoro nikde,“ popisuje své tehdejší uvažování.

Přestože byly začátky těžké, teď už ve Václavské ulici v Brně působí třetím rokem. „Lidé mě tu pořád nacházejí spíše náhodou. Stále ještě všichni neví, kam by měli jít, pokud potřebují tento sortiment výrobků,“ tvrdí podnikatelka, která považuje za příznivou hlavně zimní sezonu. „Lidé jsou častěji nemocní, a vyhledávají alternativní medicínu. Med jim pomáhá ve všem,“ uvádí Schellová.

Ve svém malém krámku nabízí vše, co jen včely mohou vyprodukovat. „Mám tu různé druhy medu, medoviny, krémy, kosmetiku, čistý propolis nebo pyl. Spousta věcí je i neobvyklá. Takové medové směsi pod maso nebo medová whisky,“ vyjmenovává.

Výrobky jí dodávají tradiční včelaři z republiky. „Všechno je české, jen některé medové pochoutky pocházejí z Řecka,“ říká Schellová.

O budoucnost včelařů má ale obavy. „Stará generace končí, a mladá se nerodí. Jedinou záchranou snad bude včelařské učiliště, které je v Zábřehu na Moravě,“ předpovídá podnikatelka. Sama se chtěla včelařině začít věnovat, ale nakonec jí v tom zabránila ohleduplnost k sousedům.

„Chtěla jsem si pořídit dva, tři úly na chalupu, ale měla bych strach, že to bude sousedům vadit. Navíc jsou teď lidé hodně alergičtí na bodnutí hmyzem, nechtěla bych mít problémy,“ přiznává Schellová, která si tak medových radostí užívá alespoň v práci. „Určitě bych neměnila, jsem tady spokojená,“ dodává podnikatelka.