Slovenka Laura Dorota Heighes nyní v Brně studuje vysokou školu a ve městě plánuje zůstat i poté. „Chystám se tu zůstat aspoň na nějaký čas. Na Slovensko se vrátit nechci, nemá mi co nabídnout,“ řekla studentka Masarykovy univerzity. Není jediná. Pracujících cizinců na jihu Moravy každým rokem přibývá.

Zaměstnaní cizinci:
2020: 77 631* (jen v Brně zhruba 50 200)
muži: asi 49 100
ženy: asi 28 500
2019: 71 890
2018: 66 373
2017: 58 959
2016: 52 068
2015: 44 611
2010: 34 316
2005: 19 472
2000: 17 137

* většina je evidovaných na úřadech práce, asi desetina má živnostenské oprávnění

Zdroj: Český statistický úřad

Trend nezměnila loni ani koronavirová pandemie. „Osobně jsem úbytek očekával, ale zatím se to neděje,“ uvedl ekonom Petr Pelc.

Ke konci minulého roku bylo v Jihomoravském kraji zaměstnaných skoro osmasedmdesát tisíc cizinců. „Je to téměř o tři čtvrtiny více než v roce 2015. Meziročně jejich počet stoupl o osm procent,“ sdělila za Český statistický úřad Zuzana Švehlíková. Většinu tvoří cizinci evidovaní na úřadu práce, jenom malá skupina má živnostenské oprávnění.

Mezi okresy je nejvyšší počet zaměstnaných cizinců v Brně-městě, na konci loňského prosince jich statistici evidovali více než padesát tisíc.

Mají na to vliv právě i tamní vysoké školy. „Do Brna jsem šla, protože je tu lepší nabídka a kvalita vysokých škol. Nemusím čelit žádným jazykovým či kulturním bariérám,“ řekla Heighes.

Velká část zahraničních pracovníků působí podle ředitele Regionální hospodářské komory Brno Čeňka Absolona v oborech, které jsou vůči současné koronavirové době imunní. „Mám tím na mysli informační technologie, výzkum a vývoj nebo humanitní vědy. Obecně obory s vysokou přidanou hodnotou,“ upozornil.

Velké zastoupení mají právě Slováci.

I díky jazyku, který je velmi podobný češtině. „Ačkoliv se drží svého mateřského jazyka, je jim bez problémů rozumět. Zatímco třeba Ukrajinci odvádějí především manuální práci v zemědělství a stavebnictví, kde nepotřebují takovou slovní zásobu a vystačí si se základem,“ přiblížil Pelc situaci.

Jsou levnější než místní

Podle něj Ukrajince a další příbuzné národnosti využívají třeba menší stavební firmy. „Jsou výrazně levnější než místní pracovníci,“ vysvětlil Pelc.

Pracovníky ze zahraničí využívají také například při sezonních pracích ve vinohradech. Nyní vážou tažně.

„Letos je situace lepší než loni. Pendleři mohou jezdit, ale jsme stále v nejistotě, jestli přijde počet zaměstnanců, který potřebujeme,“ reagoval vinohradnický manažer skupiny Bohemia Sekt Josef Svoboda. Do skupiny patří Vinařství Pavlov i velkobílovické Habánské sklepy. Přes sezonu k nim jezdí skupina Slováků.