Brněnská dražební společnost Amex přitom oslovila pětatřicet zbrojařských společností. Podle odborných posudků mají všechny grafické, kombinované, obrazové nebo kombinované ochranné známky Zbrojovky cenu přes tři a půl milionu korun.

Začínalo se dražit na sedmi milionech. „Když se začíná s vysokou cenou, může dražitel dělat cokoliv, ale zájemce nepřiláká. Ale pokud se začne s nižší částkou, dá se předpokládat, že přijde zájemců víc. Pak zapracuje psychologický faktor a účastníci dražby přihazují, takže její výsledky pak bývají dost zajímavé,“ řekl jednatel dražební společnosti Vladimír Škára.

Dalším možným důvodem nezájmu investorů o ochranné známky legendární továrny je podle Škáry to, že v České republice se jim nepřikládá příliš velký význam. „Očekával bych, že o symboly firmy s takovou dlouhou tradicí bude větší zájem. Je přece jasné, že zákazník, například z arabských emirátů, raději sáhne po pušce ze Zbrojovky, než po zbrani od neznámého výrobce,“ dodal Škára.

Podle něj se dá ale také uvažovat o spekulaci ze strany oslovených zbrojovek. Ty zariskovaly a spolehly se na to, že sedm milionů do ochranných známek nikdo neinvestuje, takže se jejich cena bude muset snížit. Což byl možná důvod, proč se na včerejší dražbu přišli podívat zástupci zbrojařské firmy Brno Rifles.

Podle Škáry se přišli přesvědčit, že loga Zbrojovky Brno zůstávají ke koupi. Zástupci Brno Rifles o ochranné známky zábrdovické továrny na zbraně projevili zájem, ale jen o několik. Ale dá se jen těžko předpokládat, že by se balík sedmašedesáti ochranných známek rozdělil. „Vše záleží na správci konkurzní podstaty, jak se k celé věci postaví a jestli uspořádá druhé kolo dražby. Pokud se ho rozhodne realizovat, odhaduji, že by to mohlo být v druhé polovině prázdnin nebo začátkem září,“ řekl Škára.

Zbrojovka Brno je v konkursu už tři roky. Kolem jejího pádu zůstávají stále nevyřešené otázky, které se pokouší zodpovědět policisté. Firmu v devadesátých letech ovládli předlistopadoví funkcionáři, například šéf Socialistického svazu mládeže Vasil Mohorita. Kvůli jejich špatnému vedení přišel podnik o většinu majetku při nápadně nevýhodných obchodech. Šéfové pak kolabující firmu naoko přestěhovali do Litvínova a bankrot v ní vyhlásil ústecký soudce Jiří Berka, která byl později obžalovaný z konkurzních machinací.