Důvod? Podle Agrární komory upřednostnění dovozu ze zahraničí. „Podnik, který se zaměřuje především na pěstování paprik, nás na svou situaci sám upozornil,“ řekl prezident komory Jan Doležal.

Vedení společnosti Tesco se nařčení brání. „Důvod přerušení odběru byla zhoršující se kvalita a zvýšený výskyt hniloby. Po opakovaných stížnostech našich obchodů jsme se rozhodli tento odběr přerušit,“ okomentoval mluvčí řetězce Václav Koukolíček.

Přestože si dotčený jihomoravský pěstitel přeje zůstat v anonymitě, Deníku Rovnost se podařilo získat jeho vyjádření. „Tesco neavizovalo zhoršující se kvalitu. Pouze nám bylo oznámeno, že dále nebudou pokračovat v objednávkách. Odmítáme, že by byla důvodem kvalita a rádi bychom pokračovali v dodávkách pro Tesco,“ uvedli zástupci podniku.

Upřednostňování zahraničních pěstitelů nad těmi českými zástupci Tesca odmítají. „Naším prvořadým cílem je nabízet zákazníkům zeleninu v té nejlepší možné kvalitě. Uvedený zelinářský podnik není naším přímým dodavatelem, a proto nemůžeme uvést ani jméno dodavatele, ani množství zeleniny, kterým naši firmu zásoboval,“ podotkl Koukolíček.

Bílá paprika od českých farmářů

Ztráta odběratele velikosti Tesca přitom může být podle Agrární komory pro jihomoravského producenta naprosto zásadní. „V tuzemsku ovládá pětasedmdesát procent maloobchodního trhu s potravinami jedenáct velkých řetězců. Z toho vyplývají dvě zásadní věci. Větší dodavatelé nemají alternativní odbytový kanál než velké obchody. V případě, že o dodávky do řetězců přijdou, obtížně hledají jiné možnosti odbytu. Za druhé obchodní řetězce svého výsadního postavení zneužívají. Současné nastavení vztahů mezi nimi a zemědělci znevýhodňuje v mnoha případech tuzemské pěstitele a chovatele,“ nechal se slyšet Doležal.

Společnost Tesco se nařčení z protěžování zahraničních dodavatelů brání. „V nabídce máme stále i lokální bílou papriku balenou od českých farmářů. Snažíme se společně s našimi dodavateli posouvat kvalitu produktů a využívat moderní technologie. V případě začátku sezony české sklizně ovoce či zeleniny vždy upřednostňujeme lokální producenty před dovozem. Máme skutečně velmi širokou nabídku lokálních produktů jako je český chřest, jablka, rajčata, brambory, borůvky, jahody, maliny, meruňky, cibule, česnek, saláty, kořenová zelenina, košťálová zelenina a další produkty," sdělil mluvčí.

Vyzdvihl zároveň dlouhodobě korektní vztahy s množstvím českých farmářů. „Řada českých dodavatelů dokonce využila možností naší mezinárodní sítě a exportují své výrobky na zahraniční trhy, kde společnost Tesco, respektive její sesterské společnosti, působí. Přičemž v roce 2019 činil celkový vývoz zboží od českých dodavatelů potravin do prodejen sesterských společností Tesco mimo Českou republiku pět miliard korun," vyčíslil Koukolíček.

Dopis zůstal bez odpovědi

Zástupci Agrární komory to však vidí jinak. A dlouhodobě usilují o jednání a nastavení dodavatelsko-odběratelských vztahů s obchodními řetězci. „Největší obchodní řetězce, které působí v Česku, jsme vyzvali společně se Zemědělským svazem České republiky a Iniciativou zemědělských a potravinářských podniků k jednání ve dvou dopisech zaslaných majitelům těchto řetězců v zahraničí. Těmi jsou Tesco ve Velké Británii, REWE Group v Německu, Ahold Delhaize v Nizozemsku a Schwarz Gruppe v Německu. První dopis z 5. května 2021 zůstal bez odpovědi, druhý dopis byl odeslaný 18. června 2021, a následně zveřejněný. Ačkoliv byl dopis adresovaný zahraničním majitelům, odpověděli nám zástupci jejich tuzemských dceřiných společností, a to jen některé. Je nutno říci, že z došlých odpovědí necítíme dostatečnou ochotu se naším požadavkem na jednání o trvale udržitelných vzájemných vztazích zabývat," poukázal prezident Agrární komory.

Současné nastavení dodavatelsko-odběratelských vztahů mezi velkými obchody a zemědělci podle jeho slov znevýhodňuje v mnoha případech tuzemské pěstitele a chovatele. „Provedli jsme průzkum v rámci členské základny, v němž většina respondentů uvedla, že se setkala s praktikou ze strany obchodů, kterou považuje za nespravedlivou. Mezi nejčastěji jmenované praktiky patřily odběr zboží za podnákladové ceny ve vazbě na zneužití výsadního tržního postavení, nutnost podílet se peněžně na slevové akci obchodu, příspěvek na propagaci, nutnost odebrat si zpět zboží, které obchod neprodal či nedodržení lhůty pro fakturaci," zmínil k tématu Doležal.

Problémem dodavatelů je podle něj hlavně v posledním roce nízká výkupní cena. „Ta nereflektuje vyšší náklady, které s sebou přinesl nárůst vstupů jako jsou energie, cena práce, obalů nebo krmných směsí v živočišné výrobě. Zatímco spotřebitelské ceny trvale rostou, ceny zemědělských výrobců nebo zpracovatelů tento trend nekopírují. Také o této otázce jsme se chtěli s obchodními řetězci bavit, nicméně taková jednání v tuto chvíli tvrdošíjně odmítají na rozdíl od řetězců v západoevropských zemích," upozornil prezident komory.

Na řetězce tlačí český zákazník

Ekonom Lukáš Kovanda, kterého Deník Rovnost oslovil, se domnívá, že na vině nerovných podmínek pro české dodavatele jsou především sami zákazníci. „Řetězce jedou na nízkou cenu proto, že na ně tlačí český zákazník. U nás tomu není tak, jako v západní Evropě, kde jsou zákazníci ochotní si za kvalitu připlatit. V Holandsku, Německu i Rakousku nejsou lidé tak citliví na cenu. Často upřednostní kvalitu, i když je dražší. Navíc česká produkce je skutečně v mnohých případech dražší. A to z několika důvodů. Naše zemědělství není tak konkurenceschopné, což plyne již z minulosti. Stále jsme ještě nedohnali jiné západní země. Tamní producenti jsou schopní vyrobit sice ne tak kvalitně jako naši, ale zato o dost levněji. Proto kvalitní výrobky s vysokou cenou neobstojí v konkurenčním boji. Primárně se tedy dle mého musí změnit mentalita zákazníků, kteří dají přednost zboží s českou vlaječkou," domnívá se ekonom.

Případ zaznamenala i Zelinářská unie Čech a Moravy. „Bohužel, podobné informace o neférovém jednání zaznamenáváme od našich členů už delší dobu. Trh se zeleninou u nás, a v celé Evropské unii, není regulovaný a podléhá tržnímu chování jednotlivých účastníku. Pro pěstitele to není jednoduchá situace - vypěstovat zeleninu je náročná práce, ale prodat ji za odpovídající férovou cenu je významně těžší," nechala se slyšet tajemnice unie Zuzana Přibylová.

Přispívá k tomu podle ní i silnější postavení řetězců a velkoobchodů jako hlavních odběratelů produkce zeleniny v Evropské unii i u České republice. „A také jejich neférové požadavky na množství, kvalitu a i cenu. V tuzemsku jen pár sdružení pěstitelů a minimum jednotlivých farmářů je schopno splnit třeba podmínku dodávek určitého zeleninového druhu po v požadovaném objemu po požadovanou dobu. Navíc pak v momentě, kdy je určitého druhu v Evropské unii nadbytek, neexistuje preference tuzemského pěstitele před tím z Evropské unie, který k nám prodá své přebytky za nižší cenu. Navíc v momentě, kdy třeba pěstitel špatnou zkušenost s řetězcem nebo velkoobchodem zveřejní, je jasné, že si uzavřel k tomuto řetězci cestu do budoucna," domnívá se tajemnice.