Například vloni o silvestrovské noci vyjížděli brněnští hasiči ke čtrnácti požárům. „Nejčastěji hořely kontejnery, popelnice, trávníky či keře. Zábavní pyrotechnika však zapálila i věci na několika balkonech,“ připomněl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid.

Skutečný počet požárů způsobených užíváním zábavní pyrotechniky je však mnohem vyšší. K mnohým ale hasiči vůbec nevyjíždějí, protože plameny uhasí lidé sami.

Ze statistik jihomoravských hasičů také vyplývá, že v posledních letech počet požárů od pyrotechniky razantně vzrostl.
„Zatímco před pěti lety hořelo kvůli rachejtlím desetkrát, v roce 2006 to byl dvojnásobek. Naštěstí většinou hasíme menší, lokalizované požáry, které se v minulých letech obešly bez vážnějších zranění. Daleko nebezpečnější bývá nesprávná manipulace se zábavní pyrotechnikou, zejména pokud jde o tu podomácku vyráběnou, necertifikovanou,“ varoval Vladimír Vonásek z ministerstva vnitra.

Dodržovat pravidla požární bezpečnosti by však měli i ti, kteří zábavní pyrotechniku prodávají a uskladňují. „Při nedbalosti hrozí vznik požáru, výbuch, nebo může dojít k jinému ohrožení prodávajících i kupujících,“ uvedl mluvčí Generálního ředitelství hasičského záchranného sboru Petr Kopáček.

Nejčastěji prodávají silvestrovské třaskaviny stánkaři. Ti přitom můžou prodávat pouze pyrotechniku prvního řádu jako například prskavky nebo bouchací kuličky. Bezpečnost produktů vyšší kategorie může zaručit jen kamenný obchod.

Pokud přes všechna bezpečnostní opatření přece jen někde začne hořet, radí hasiči zachovat chladnou hlavu a prostřednictvím linky 150 nebo 112 požár oznámit. Hasiči na místo dorazí za několik minut.

„Když je požár menšího rozsahu, mohou se ho lidé pokusit zlikvidovat sami pomocí hasicích přístrojů. Neměli by však přeceňovat své síly a mít stále na paměti, že život je cennější než jakýkoliv majetek,“ poznamenal Kopáček.