Už nyní má policie jasno, že úterní požáry v Bystrci někdo založil úmyslně. Jak k nim ale přesně došlo, nevědí. „Karavany byly v takovém stavu, že se již nepodaří zjistit, jak přesně je žhář zapálil. Je možné, že se dostal dovnitř. Nebo do auta hodil zapálený předmět rozbitým oknem," uvedl vyšetřovatel Pavel Tinka. Kdo za požáry stojí, zatím policie neví.

Jestli se dá spojit nedávný požár v Jundrově s požárem v Bystrci, kde shořely dva karavany, policisté nadále nechtějí komentovat. „Je to stále v šetření. Momentálně nemůžeme sdělit bližší informace," sdělil mluvčí brněnských policistů Pavel Šváb.

Obyvatelé Brna mají obavy, aby další zapálené auto nebylo zrovna to jejich. Jednou z nich je i Brňanka Kateřina Lucká. „Mám strach nechávat auto na parkovišti nebo v ulicích, aby mě uprostřed noci neprobudili hasiči s tím, že je v plamenech," svěřila se Lucká.

Riziková místa

Útoků žhářů přitom podle statistik v poslední době přibývá. V minulém roce měla jihomoravská policie podezření na dvaačtyřicet úmyslně založených požárů. „K letošnímu říjnu evidujeme už o dva případy více než za celý loňský rok," sdělila mluvčí jihomoravských policistů Petra Vedrová.

útoky žhářů na brněnsku v roce 2014
červen: shořel karavan v Rerychově ulici v Bystrci
srpen: shořel autobus v obci Loděnice v Brně-venkově
říjen: žhář zapálil obytný vůz v Osové ulici ve Starém Lískovci
listopad: v Bystrci shořela čtyři auta a devět aut oheň poničil
listopad: v Jundrově oheň zničil auto a kontejnery na odpad

Vyšetřovatelé a hasiči také označili tři brněnské městské části, ve kterých v posledních měsících hoří auta častěji. „Je to Královo Pole, Bystrc a Starý Lískovec. Často se žháři zaměřují na obytné vozy," potvrdil mluvčí jihomoravských hasičů Jan Dvořák.

Jedním z nejčastějších motivů pro založení požáru je msta, avšak důvodem nemusí být jen ona. „Lidé, kteří podpalují, můžou trpět vážnou psychickou chorobou, která je doprovázená bludy a hlasy v hlavě. Ty jim říkají, že to musí udělat, nebo se stane něco hrozného," objasňuje psycholog Jiří Brančík. Pyromani ale mohou trpět i takzvaným chorobným žhářstvím. „Takoví lidé mají nutkání něco podpálit, tak to prostě udělají, protože tomu nedokážou zabránit," dodal Brančík.

Žhář, který rád volá

Hasiči potvrzují, že právě žhář bývá často tím, který požár ohlásí. „Zavolají na tísňovou linku a naivně si myslí, že je nemůžeme odhalit. To je ale omyl. V některých případech jsme tak žháře dopadli v okolí místa činu," přiblížil Dvořák.

Přestože je hlavním úkolem hasičů zabránit šíření požáru, vždy musí zjistit, zda nevznikl úmyslně. Pak případ putuje od hasičů k policistům. „Na místě většinou najdeme hořlavinu a provádíme chemickou expertizu nalezených látek, většinou se jedná o takzvané akceleranty hoření, tedy látky, díky kterým požár vzniká," doplnila policejní mluvčí Vedrová.

Ta vzpomíná na jeden z nejznámějších případů v Jihomoravském kraji, který se stal před třemi lety v Hrušovanech u Brna. Tenkrát se ocitl před soudem pětatřicetiletý muž. Měl v opilosti zapálit novinový stánek, od kterého se oheň rozšířil na továrnu pro výrobu svíček. Muže po požáru, při kterém šlehaly plameny až do výšky dvaceti metrů, vzali policisté do vazby. Škoda se tehdy vyšplhala na pětadvacet milionů korun. Soud však muže pro nedostatek důkazů zprostil obžaloby.

LENKA GRABCOVÁ