Další kolo bitvy o jednu z nejdůležitějších staveb v Brně je tu. Vedení města je přesvědčené, že získalo kladná vyjádření klíčových úřadů. A že díky tomu dostane takzvané územní rozhodnutí na konci léta. Aktivisté bojující proti odsunu nádraží ovšem už předem avizují, že se odvolají. S dobrozdáním krajského úřadu či hygieny totiž nesouhlasí.

Kladná vyjádření k přestavbě Železničního uzlu Brno se sešla na stavebním úřadě městské části Brno-střed. Ten o vydání příslušných povolení rozhodne. „Od února je územní řízení obnoveno a čekali jsme na tři zásadní dokumenty. Jedním bylo vyjádření hygieny, další od odboru životního prostředí krajského úřadu a hlavně vyjádření odboru územního plánování a stavebního řízení Jihomoravského kraje," uvedl starosta městské části Brno-střed a brněnský radní Libor Šťástka.

Kladné vyjádření k hlukové studii a procesu posuzování vlivů stavby na životní prostředí je podle něj klíčové. Stejně jako fakt, že územní řízení pro nádraží může pokračovat. I navzdory tomu, že Jihomoravský kraj nemá platné zásady územního rozvoje, kde je nádraží zakreslené. „Územní rozhodnutí tak může nádraží dostat na přelomu srpna a září. Jakmile bude pravomocné, můžeme žádat o dotaci z Evropské unie," řekl Šťástka.

Zdůraznil, že město počítá s variantou odsunutého nádraží za dvacet miliard korun. Pojmenovává ji jako nádraží u řeky. „Je to jediná varianta, na kterou můžeme získat evropské peníze. Leží pouhých sedm set metrů od současného nádraží a je tedy blízko hromadné dopravě. Nejdůležitější ale je, že splňuje podmínky pro nejmodernější vysokorychlostní vlaky," zdůraznil radní.

Kladné stanovisko krajského úřadu potvrdila jeho mluvčí Denisa Kapitančiková. To, že kraj svůj územní plán nemá, podle ní nevadí. „Pokud ne-existuje, může stavební úřad posoudit žádost podle územních plánů obcí a podle celostátní politiky územního rozvoje," vysvětlila.

Jenomže právě na chybějící krajský územní plán upozorňují ekologičtí aktivisté, kteří bojují za zachování nádraží v nynější poloze. „Určitě se proti vyjádření kraje odvoláme. Něco, co jsme popsali na dvou stranách textu, odbyl jednou větou. Nádraží má větší než jen místní význam. Jsme proto přesvědčení, že musí být i v zásadách územního rozvoje kraje," řekl Miroslav Patrik z koalice Nádraží v centru.

Aktivistům se podařilo dosáhnout zrušení územního rozhodnutí pro nádraží už v roce 2008 a pak v roce 2011.

Další z členů koalice Matěj Hollan upozornil, že už se spolupracovníky žádá o vyjádření, z čeho kraj čerpal informace pro své rozhodnutí. „Ptáme se, na základě čeho si kraj myslí, že zásady nejsou pro nádraží potřeba," řekl.

Podle Kapitančikové se úřad řídil stavebním zákonem.

Na to, jak řízení dopadne, čekají železničáři. „Dokud nebude nádraží v územních plánech a nebude mít územní rozhodnutí, nemůžeme řešit to, jak bude vypadat, či kdy jej postavíme," zdůraznil mluvčí Správy železniční dopravní cesty Jakub Ptačinský.