VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nádraží: hrozí katastrofa

BRNO - Srovnávací analýza upozornila, že výpravčí jsou přepracovaní a obsluhují více než sto let staré zařízení. O TOM JESTLI NÁDRAŽÍ PŘESUNOUT, NEBO NE, MŮŽETE DISKUTOVAT NA WEBU.

4.8.2007 14
SDÍLEJ:

Brněnské hlavní nádraží.Foto: archiv DENÍKU

Odsunuté nebo přisunuté, hlavně ať už stojí. Než se něco stane. Takové jsou myšlenky výpravčích na brněnském hlavním nádraží. Musejí se spoléhat na sto dvacet let starou techniku a trpí přepracovaností.

Kritický stav řízení vlaků potvrzuje i srovnávací analýza, kterou si nechal vypracovat brněnský magistrát. „Zatížení výpravčích při nepravidelnostech v pracovní dny je extrémní a jejich případné chyby jsou logickým důsledkem tohoto stavu,“ stojí v analýze.

A podle zaměstnanců pracujících na nádraží dochází k nepravidelnostem každý den. Lidé, kteří mají zajišťovat bezpečný průjezd vlaků, tak pracují pod nepřetržitým zvýšeným tlakem a riziko, že udělají chybu, se výrazně zvyšuje.

Výpravčí a stres

Riziko potvrzuje i přednosta stanice Martin Vejmělka. „Intenzita dopravy je opravdu obrovská. Pro výpravčí i signalisty je to velmi stresující. Pokud jedná výpravčí v časové tísni, tak se musí během pár desítek sekund rozhodnout, na kterou kolej vlak pošle. Se všemi důsledky, které z toho vyplývají,“ uvedl přednosta Vejmělka. Přepracovaný výpravčí by tak mohl například poslat vlak na kolej, kde už stojí jiná souprava. Takovou chybu lidského faktoru by za normálních okolností měla vyloučit zabezpečovací zařízení. Jenže morální stáří toho brněnského je podle analýzy hrozivých sto dvacet let.

Jeho obsluha vyžaduje vyšší nároky na už tak přepracované lidi. Dráhy se riziko snaží zmírnit tím, že omezily maximální traťovou rychlost v obvodu stanice na třicet kilometrů v hodině. Náměstek generálního inspektora Drážní inspekce Jan Kučera tvrdí, že předpisy pamatují na všechny situace, a proto by se nemělo nic stát. „Předpisy přesně řeší povinnosti obsluhy. Při starém zařízení, jako je v Brně, záleží mnohem více na lidech. Určitě je tam větší riziko, že dojde k chybě lidského faktoru. Proto tam musí být víc lidí, kteří se pak vzájemně kontrolují a doplňují,“ prohlásil Kučera. I on připouští, že brněnské nádraží není vyhovující.

Možné je vše

Podle zaměstnanců je riziko tragické chyby i přes všechna opatření neúměrně vysoké. „Je nás tam strašně málo. Snažíme se, ale je to na hranici našich možností. Býváme unavení a přepracovaní. S vedením jsme problém často řešili, ale nic se stále neděje. Jen díky obrovskému štěstí se ještě nestalo nic vážného,“ popsal podmínky na klíčovém pracovišti hlavního nádraží muž, který kvůli strachu o práci nechtěl zveřejnit jméno. Oslovené cestující problémy starého nádraží velmi překvapily. „Budova opravy potřebuje, to je vidět. Že jsou ale takové problémy, jsem netušila. Abych řekla pravdu, tak mě to dost šokovalo,“ poznamenala Svatava Řezáčová, která pravidelně jezdí do Sokolnic za vnučkou.

Vejmělka však cestující uklidňuje. „Pokud zařízení funguje, jak má, je srážka vyloučena. Samozřejmě, selhání člověka nezabráníme. Ale to se může stát i ve stanici, kde projede jeden vlak za den,“ řekl Vejmělka.

Vlakové nádraží vůbec nevyhovuje provozu

Přetížení výpravčí, zastaralé zabezpečovací zařízení, ohromná zanedbanost infrastruktury. To je jen několik z mnoha nedostatků současného hlavního vlakového nádraží, které zmiňuje srovnávací analýza budoucí podoby železničního uzlu. Podle ní je modernizace bezpodmínečně nutná.

„Železniční uzel ve své nynější podobě představuje omezující faktor zejména pro rozvoj regionální železniční dopravy,“ začíná kritika odborníků na adresu brněnského hlavního nádraží. Největší nedostatek vidí analýza v extrémním zatížení výpravčích při nepravidelnostech v provozu. Ty jsou na denním pořádku. „Případné chyby jsou důsledkem tohoto zatížení,“ tvrdí analýza.

Ani zabezpečovací zařízení nehodnotí zpráva dobře. „Je zastaralé a nevyhovující. Proto je rychlost v obvodu stanice snížená na třicet kilometrů v hodině,“ vysvětluje dále studie. Nedostatečný počet průjezdných nástupišť se pak v praxi projeví tak, že je nutné přistavování vlaků jen několik minut před odjezdem. Někdy musejí soupravy dokonce vjíždět na obsazenou kolej a stát u jednoho nástupiště společně. Nádraží ve své stávající podobě neumožnuje výlukový provoz bez podstatného omezení osobní dopravy. „S ohledem na maximální využití kolejí představuje jakákoliv výluka jedné z nich výrazný zásah do pravidelnosti provozu,“ konstatují odborníci.

Vlaků je moc

Podle platného jízdního řádu přijíždí na nádraží dvě stě padesát devět vlaků denně. Za stejný čas jich odjede o pět méně. I to je podle analýzy moc. „Současný stav nadměrného využívání stanice je trvale neudržitelný. Dočasně je to umožněno jen za cenu dlouhodobého chátrání infrastruktury,“ dodává zpráva. Hlavní vlakové nádraží však neodpovídá ani standardům na ošetřování odstavených souprav. Vnější čištění je možné, pouze když nemrzne a jsou příznivé klimatické podmínky. Chybí totiž mycí hala. Protože nejsou potřebné rozvody vody, musí zaměstnanci interiéry při úklidu obcházet s hadrem a kýblem vody. Menší opravy dělají údržbáři přímo pod širým nebem. Ani oni nemají pracoviště kryté střechou. Závěr analýzy tak zní jasně: „Modernizace železničního uzlu je nezbytná.“

Rada: Analýza má velké nedostatky

Vedení města Brna se na páteční mimořádné schůzi dohodlo, že nechá dopracovat srovnávací analýzu poloh vlakového nádraží.
Radní upozorňují na chyby, kvůli kterým nechtějí studii převzít. „Nedostatkem je vyhodnocení šance pro zapojení evropských fondů a veřejných rozpočtů,“ uvedl mluvčí magistrátu Pavel Žára. Jak Žára dodal, výchozí údaje analýzy nejsou správné. Zpracovatelé studie, tedy pražská firma Cityplan a Fakulta dopravní Českého vysokého učení technického, hodnotili varianty polohy nádraží pouze na expertní úrovni. Podle nich totiž přesné srovnání na základě podkladů, které měli k dispozici, nebylo možné. Vedení města se nelíbí ani analýza rizik. Prý má nedostatky a obsahuje nesrovnalosti založené na chybných vstupních údajích a špatném studování materiálů.

Současná poloha brání rozvoji

Odsunout, či nechat stát? Zatímco politici potřebují složité analýzy a čekají na jejich výsledky, mnozí železničáři už o výhodách a nevýhodách vědí dávno.I přednosta hlavního nádraží Martin Vejmělka.

Je v něčem stávající poloha nádraží omezující?

Uspořádání kolejí je nevyhovující stejně jako jejich nedostatečný počet. Proto pouze omezený počet vlaků může v určitých časových intervalech vjíždět a odjíždět.

Jedním z nejzávažnějších bodů analýzy je upozornění na fakt, že zatížení výpravčích při nepravidelnostech v provozu je extrémní a hrozí chyby.

Už samotná intenzita dopravy je pro výpravčí i signalisty dost stresující. Nepravidelnosti v dopravě se objevují každý den a samozřejmě mají také svůj vliv. Když se vlak blíží k Brnu, výpravčí má jen desítky vteřin na to, aby se rozhodl, kam vlak pošle.

Nebojíte se tedy selhání lidského faktoru?

Stanice je vybavena zabezpečovacím zařízením, které při správné obsluze vylučuje srážku vlaku. Pochybení lidského činitele ale samozřejmě zabránit nemůžeme. Právě zabezpečovací zařízení má podle analýzy morální stáří sto dvacet let.

Je opravdu bezpečné?

Samozřejmě existují modernější způsoby zabezpečení. To na brněnském hlavním nádraží je sice zastaralé, ale funkční. Při správné obsluze je možnost srážky vlaku v podstatě vyloučena.

Myslíte si, že současné nádraží poskytuje vyhovující zázemí pro cestující i zaměstnance?

Samozřejmě si dokážu představit modernější a krásnější pracoviště. V rámci možností si ale myslím, že pro zaměstnance je zázemí na přiměřené úrovni. Co se týká cestujících, na tomto nádraží by bylo zapotřebí více služeb. Lékárna, drogerie nebo různé cestovatelské potřeby. Takové služby tu bohužel chybí.

Speciál: Přesun nádraží

4.8.2007 VSTUP DO DISKUSE 14
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.

Porouchaná lokomotiva zastavila vlaky mezi Židenicemi a Adamovem

Jana Novotná
1 14

Jana Novotná dohrála svůj životní zápas. V pouhých 49 letech

AKTUALIZOVÁNO

Představíme ZŠ v Kanicích, Ochozi, Vranově, Babicích a Bílovicích nad Svitavou

Jižní Morava – Spolu se začátkem nového školního roku odstartoval ojedinělý projekt Deníku, který má ambice stát se stejně oblíbeným a úspěšným, jako jsou například Miminka – pravidelné série fotografií novorozeňat z českých porodnic. Seriál s fotkami prvňáčků najdete vždy ve středečním tištěném vydání Deníku Rovnost.

Na Brněnsku chybí dětští lékaři. Odrazují je e-recepty a pospíchají do důchodu

Brněnsko /ANKETA/ - Dětského doktora hledali v Březině na Brněnsku přes rok. Marně. Ordinaci, kam chodili lidé z několika vesnic, proto museli zavřít. Podobná situace možná potrápí řadu obcí na Brněnsku. A lékařů ubyde i v Brně. Může za to stárnutí i nechuť k elektronizaci.

AKTUALIZOVÁNO

Pro posluchače jsme jako hodinky, vypráví ředitel Českého rozhlasu Brno Ostrý

Jižní Morava – Je Český rozhlas objektivní? Podává lidem vyvážené zpravodajství? Oceňují posluchači hojné vysílání receptů? Na podobné dotazy odpovídal v pondělí v online rozhovoru ředitel Českého rozhlasu Brno Jaromír Ostrý.

Debata politických rivalů táhne. Kapacitu sálu zaplnily rezervace

Brno - Téměř dvě stovky lidí plánují sledovat v úterý od pěti hodin odpoledne naživo debatu představitelů dvou znepřátelených brněnských politických hnutí Žít Brno a Slušní lidé. Zájemci už minulý týden rezervacemi naplnili kapacitu sálu Dělnického domu, kde se debata odehraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT