Papírová bitva. I tak by se dal nazvat spor o správnost několikasetstránkové analýzy poloh nádraží zpracované pražskou společností Cityplan a Fakultou dopravní Vysokého učení technického v Praze. Vedení Brna poslalo do hlavního města čtyřicet stránek připomínek k obsahu a závěrům analýzy.

Odpověď přišla třiadvacetistránková. „Celým dokumentem analýzy se prolíná nepochopení struktury města Brna, úlohy železničního uzlu a jeho rozvoje. Přeceňování role historického jádra města, které zpracovatel analýzy chybně ztotožňuje se skutečným centrem města, ovlivňuje úhel pohledu na řadu kritérií,“ stojí v jednom ze seznamu připomínek zaslaným zpracovateli.

Dvojí metr?

Protože nešlo o oficiální vyjádření města, ale jiné zainteresované instituce, Cityplan na tuhle výtku nereagoval. I tak měl práce dost. „Zpracovatelský tým nepracoval s oběma variantami stejně, práce tedy není objektivním posouzením. Údaje členové týmu převzali bez jejich ověření,“ kritizovali radní hned v úvodu pražské experty, že nevzali v potaz míru zpracování obou projektů.

Zpracovatelé jim oponovali. „Není to naší vinou, že se posuzují studie s různým rozdílem zpracování. Navíc připomínka směšuje porovnání výhodnosti dvou variant s porovnáním připravenosti dvou alternativ. Účelem práce expertního týmu bylo právě nahradit tuto nesrovnalost expertními posouzeními a odhady,“ píší v odpovědi autoři analýzy.

 

Ve svých připomínkách komentovali radní každé kritérium zvlášť. „Podzemní nástupiště v přisunuté variantě má kolejiště pod úrovní dna Svratky. Riziko zatopení je vysoké, přesto ho experti opomíjí,“ tvrdí zástupci města. Odpověď odkazuje na stranu osmdesátou šestou analýzy, kde se tvrdí, že protipovodňová ochrana bude mnohem jednodušší ve stávající poloze, než v odsunuté.

Nejvíce kritiky vzbudilo tvrzení, že pokud bude nádraží více na jih, stoupnou provozní náklady dopravnímu podniku o sto padesát milionů korun ročně. „Vychází z předpokladu, že tramvaje jezdí pouze k osobnímu nádraží, což je zásadní nepochopení celého záměru. Tramvajové tratě pokračují směrem na jih ulicemi Plotní, Svatopetrská, respektive Vodařská, Kšírova a obsluhují celou jižní rozvojovou oblast města bez ohledu na polohu nádraží,“ hájí zvýšené náklady radní. Ani tuhle výtku experti nepřipouští.

Představitelé města kroutili hlavou i nad výsledky srovnání nákladů obou variant. Přestože analýza tvrdí, že přisunutá poloha nedosáhne na dotace z evropských fondů, hodnotí ji celkově lépe. „Pro odsunuté nádraží se počítá s dvanácti a půl miliardami korun z operačního programu Doprava. To mělo být zohledněno v hodnocení, ale nebylo,“ stěžovali si radní.

Nepochodili. Analýzu tak město definitivně přijalo. Za dvouměsíční práci několika expertních týmů zaplatí tři a půl milionu korun.

Co město nejvíce kritizovalo na analýze?
  • Část nádraží v přisunuté poloze leží pod úrovní koryta Svratky
  • Analýza do ceny u odsunuté polohy zahrnula tunelové spojení s letištěm, které není součástí projektu
  • K rozvoji Jižního centra při přisunuté poloze nádraží nedojde
  • Stavba přisunutého nádraží velmi negativně ovlivní a také omezí dopravu
  • Špatným spočítáním nákladů na variantu rekonstrukce a rozšíření stávající budovy nádraží autoři analýzy uměle snížili náklady o devět miliard korun
  •  

Viz také úterní článek.