VYBRAT REGION
Zavřít mapu

A přece je mám ráda, ty naše dráhy české

Fejeton - Některé lásky člověk neopustí, i kdyby mu třeba plivaly do tváře. Trpím už dávno jednou ne zcela opětovanou láskou k Českým drahám. Je to takřka slepá vášeň – riskuji zdraví ve vymrzlých vagonech, ztrácím čas při čekání na nenavazující spoje a navíc všechny kolem přesvědčuji, že musí dráhy milovat také, abychom je vůbec udrželi při životě.

8.1.2009
SDÍLEJ:

Foto:

JANA KUBRICKÁ

Je to skutečně smutné, má preferovaná dopravní služba se ke mně opakovaně zachovala macešsky, přestože jsem zákaznice z nejvěrnějších. Jsem přímo odkojena žlutou limonádou z nádražního bufetu. V sedmi letech jsem pro rodiče k Vánocům vyrobila nazdobenou plachtu s příjezdy a odjezdy místního motoráku. Celý život se oblékám do temně modré a dokonce mi to v ní sluší.

Idos mám uložen mezi oblíbenými internetovými stránkami. Mám zákaznickou kartu a chtěla bych mít i kilometrickou banku. Je tohle všechno pořád málo na to, aby se mi dostalo prvotřídního zacházení? Snad jsem jen měla párkrát smůlu, vždyť nesčetněkrát člověk dojede bez problémů. Ale ačkoli mám tendenci přehlížet a vytěsňovat z paměti prohřešky milované železniční dopravy, nedá mi to a ty nejtraumatičtější zážitky musím ventilovat, už proto, že mě nedokonalosti jinak dokonalého způsobu přepravy velmi zachmuřují. Kromě toho jsem sice velkorysá sympatizantka, ale pořád přece jen i zákaznice.

Stalo se to letos na Nový rok. Vracela jsem se s malým dítětem z Beskyd do města a jako zkušená cestovatelka odmítla několik nabídek na svezení autem. Zvláštní, že pouhý fakt, že chcete cestovat vlakem, může v českých zemích vyvolat dojem, že jste povahy dobrodružné až hazardérské, přestože riziko, že na cestě zemřete, je mnohonásobně nižší, než kdybyste jeli autem.

Pro mě má jízda po kolejích hned několik půvabů. Jako to malé děcko jsem se těšila na pohled na ubíhající zasněženou krajinu přes upatlané sklo, tlumené drncání a uspávající kolébání výkonného, leč k přírodě šetrného stroje.

Vědoma si faktu, že po Silvestru nemusí být všichni spolucestující zcela fit a že mé dítě hlasitou společnost nevítá, rozhodla jsem se zvolit strategii dvojí pojistky, tedy nejen že si půjdeme sednout do kupé pro cestující s dětmi, ale že si do něj navíc koupím místenku (na Českých drahách já šetřit nemíním). Paní v okénku sice namítala, že jako matka s dítětem do tohoto kupé místenku nepotřebuji, na můj nátlak mi ji však nakonec prodala. Až později jsem zjistila, že mi ji prodala někam úplně jinam.

A pak se to stalo. Všechna kupé byla obsazena rodiči se šťastně vřískajícími dětmi a já obtěžkána zavazadly a dítětem marně hledala své místo. Poslední kupé vagonu, tak tady už to musí být. A opravdu, seděl tam ON. Nejhorší představitelný společník. Chlap s konstitucí Golema, opilostí dobytka, světonázorem neonacisty a družností a dobromyslností Švejka. Má ztělesněná noční můra.

Bez dechu jsem zakotvila v nejvzdálenějším rohu a doufala, že mezi námi nedojde k žádné interakci. Samozřejmě marně. Muž s vizáží zabijáka se mi snažil předat něco ze svých poznatků o rase a dítěti vecpat pár dětských piškotů, které vylovil z batohu. Průvodčí při pohledu na popíjejícího mamlase v dětském kupé jen pokrčil rameny a špitl, že snad se tu s pánem srovnáme.

Nesrovnali, jak to šlo, přesedla jsem si. Vystoupila jsem z vlaku s krákoravým Never more na rtech. Ale vím, jak to příště dopadne. Je to holt láska.

Autorka je publicistka

8.1.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Trenér Roman Pivarník.

Za největší problém považuji, když je hráč pokaděný, říká kouč Pivarník

Ilustrační foto.

Jihomoravské silnice pokryla ledovka, meteorologové varují i před silným větrem

OBRAZEM: Letmo očaroval kouzelník. Děti si zatančily v karnevalových maskách

Brno /FOTOGALERIE/ - Zažít kouzelnické vystoupení, zasoutěžit si v zábavných hrách nebo si zatančit na dětské písničky mohly v neděli v brněnském obchodním centru Letmo děti všech věkových kategorií. Organizátoři si pro ně připravili Předadventní karnevalové odpoledne přímo v jednom z pater obchodního centra.

AKTUALIZOVÁNO

Strážníci slaví 25 let své existence. Starali se i o bezpečí královny či papeže

Brno  - Jsou jich v ulicích stovky a jsou ozbrojení. Přesto museli brněnští strážníci až doposud vystřelit pouze pětkrát a nikdy ne na člověka. „Nedokážu si představit, co by se muselo stát, aby strážník vytáhl zbraň. Natožpak z ní po někom vystřelil,“ potvrdil vedoucí pořádkového odboru strážníků Pavel Čermák. S koncem roku přitom městská policie završí čtvrtstoletí fungování.

Hraním počítačových her žijí. Jsme jako rodina, vypráví členové Teamu Universe

Brno /FOTOGALERIE/ - V pouhých dvaceti letech je manažerem úspěšného týmu hráčů počítačových her. Jan „Tapy” Kopřiva ze Židlochovic na Brněnsku dříve sám hrával, později hledal nadějné talenty a před třemi roky založil organizaci Team Universe. Ne však proto, aby se sám zlepšoval. „Už jsem věděl, že je to marné,” směje se. S týmem se koncem listopadu účastnili Mistrovství České republiky v počítačových hrách na brněnském výstavišti.

Nebezpečným plynem se přiotrávilo dítě a dva dospělí. Kvůli poškozené karmě

Brno - V nemocnici skončilo v neděli dítě a dva dospělí, kteří se v brněnském Starém Lískovci přiotrávili plynem. Unikal pravděpodobně z poškozené karmy.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT