MICHAL LAMPARTER

Jednou z nejčastěji zmiňovaných lokalit byla lokalita naproti Nejvyššímu správnímu soudu. Z umístění na tomto místě však sešlo. Uvažuje se zde o soše spravedlnosti nebo jiném juristickém symbolu.

Jiným vhodným územím byl park na Moravském náměstí. Od tohoto záměru bylo také upuštěno. Podobně se vedlo i záměru realizovat sochu druhého prezidenta nedaleko ulice Benešovy. Zde by bylo zřejmě obtížné zařídit vhodné místo. Jiným místem, kde by socha Edvarda Beneše připadala v úvahu, je prostranství před Univerzitou obrany v Kounicově ulici. Proti tomu se postavila skutečnost, že Edvard Beneš nebyl původním vzděláním vojákem.

Umístění sochy Edvarda Beneše se stalo v části našeho politického systému otázkou naléhavou. Zejména váleční veteráni naléhají na postavení sochy. Navíc existují také instituce, které nesou jméno zakladatelů naší Československé republiky. Na prvním místě ve významu je bezesporu brněnská Masarykova univerzita.

Ta byla dlouho a pro nemalou část veřejnosti je dodnes představována zejména brněnskou Právnickou fakultou. Právě budova Právnické fakulty nese asi nejvíce stopy architektury období T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Tato budova bývá někdy také nazývána torzem.

Torzem je nazývána vzhledem k původním plánům, kdy vedle ní měly v dané lokalitě stát čtyři takové budovy – ještě budovy fakulty lékařské, filozofické, přírodovědecké a také budova rektorátu. Tyto budovy ale zůstaly pouhým plánem.

Snad proto také se jeví jako nejvhodnějším umístění sochy Edvarda Beneše před stávající budovu Právnické fakulty MU: Edvard Beneš již jednu sochu na fakultě má – jedná se o bustu uvnitř v přízemí. Umístění velké sochy na způsob například sochy v Praze na Loretánském náměstí by tedy nebylo ničím příliš novým, ale mohlo by doplnit plochu před fakultou o vhodnou dominantu.

Správné místo

Území mezi ulicí Veveří a samotnou budovou je poměrně veliké a s výjimkou vzrostlých stromů podobnou dominantu postrádá. K oblastem spojeným s politikou, jako je právo nebo filozofie, lze vystopovat v životě a díle Edvarda Beneše pozitivní vztah. Pozitivní roli sehrává také skutečnost nedalekých dvou dalších vysokých škol. Jedná se o již zmiňovanou Univerzitu obrany a tady si musíme uvědomit skutečnost, že Edvard Beneš byl především prezidentem v období let předválečných, válečných a poválečných. Nedaleko je i Stavební fakulta VUT, tedy vysoké školy, která v historii nesla jméno Edvarda Beneše.

Místo před právnickou fakultou je často místem setkání studentů a jejich rodin. Dostatečný počet lidí, kteří toto místo navštěvují, by mohl být zárukou toho, že místo před fakultou by se stalo důstojným místem umístění sochy Edvarda Beneše. Edvard Beneš na rozdíl od Tomáše G. Masaryka bývá někdy zobrazován jako politik s nedostatkem charizmatu. A přesto, zmiňuje-li se dnes pragmatismus jako východisko dobré politiky, najdeme v novodobé české historii málo tak pracovitých pragmatiků, jako byl právě Edvard Beneš. A to je také důvod pro umístění jeho sochy před akademickou slavnostní budovu.

Autor působí na katedře ústavního práva a politologie PF MU v Brně