Nemá smysl kvůli tomu naříkat. Stačí snad jen říct, že každá koruna investovaná do výzkumu se až čtyřnásobně vrátí. Velmi zjednodušeně řečeno, v případě, že by Brno získalo peníze na oba projekty, přinesly by jeho obyvatelům minimálně sedmdesát miliard. Například v nových pracovních příležitostech. Ideální varianta, že projdou oba, už ale nejspíš padla. Podle ministerstva by na to nebylo dost peněz z Bruselu a CESLAB by navíc nakonec ještě peníze z rozpočtu polykal, než generoval. Teď je třeba doufat, že se Evropské unii zalíbí alespoň CEITEC.

Pokud se tak stane, znamená to pro obyčejné Brňany při nejpovrchnějším pohledu, že ve městě vyrostou nové budovy. V nich bude bádat na šest stovek špičkových vědců z celého světa. Ti sem přinesou nejen své špičkové platy a zkušenosti. Přilákají také řadu firem, které využívají vyspělé technologie. Další lidé najdou práci, získají zkušenosti a Brno bude na mapě Evropy pro investory zase o něco viditelnější. Nevábným zkratkám typu CEITEC nebo ICRC totiž rozumějí. Mimochodem, ať už Brno dopadne jakkoliv, největší vědecký projekt všech dob už nepřetrumfne. Tím je takzvaný Velký hadronový urychlovač, který před pár dny slavnostně spustili poblíž Ženevy. Pokud vše dopadne dobře, pomůže vysvětlit vznik vesmíru. Pokud se však naplní nejčernější představy, vzniknou v něm černé díry, které pohltí Zemi. V tomhle jedeme skutečně všichni. Takže vědcům držme palce.

Související článek: Synchrotron v Brně nevyroste. Šance na peníze z EU pohasly