V brněnském Národním divadle se zkouší opera Mai 68. A herci, kteří v díle autora hudby Petra Kofroně vystupují, napsali dopis vedení Janáčkovy opery. Vyjádřili v něm nesouhlas s hudební náročností a nesmyslností hry. Prý je to nezpěvné, antidynamické a není to krásné. Má být umění krásné? Jak je krása definovaná? Jen to, co je zpěvné, má být zpřístupněno divákům?

I odpůrci kubismu zpochybňovali geometricky pojaté tváře a těla lidí. Dnes už by si o takovém Picassovi nikdo neodvážil tvrdit, že netvoří umění. A jsou jeho Avignonské slečny krásné? Neříkám, že opera Petra Kofroně je dobrá nebo špatná. Udělat historickou operu o zásadním dějinném milníku české novodobé historie je pozitivní. A je možné to zkazit, naštvat herce, diváky i kritiky. V každém případě je to inovátorské. Možná ne tolik, jako byla moderna.

To určitě ne. I když, kdoví? Kofroňův přístup lze hodnotit ze dvou hledisek. Pokud zadává úkoly členům souboru a oni s tím nesouhlasí a nelíbí se jim to, mají právo se ozvat, a je dobře, že to udělali. Jsou zaměstnanci opery jako třeba pošťáci nebo novináři. Druhé hledisko je to, které prověří až historie. Dnes nemůžeme vědět, zda se na Kofroňův přístup nebude za desítky let vzpomínat s úctou a respektem. Anebo zapadne, pohřbí ho diváci i kritikové. Herci by ale neměli. Alespoň do té doby, než to uvidíme i my.

Související článek: Herci se bouří proti nové opeře Mai 68