VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Demagogie Jiřího Zlatušky

KOMENTÁŘ - Článek pana Jiřího Zlatušky nazvaný Šmídovy komunistické změny zveřejněný v brněnském Deníku Rovnost minulé úterý nelze nechat bez reakce.

13.9.2007
SDÍLEJ:

Lubomír Šmíd.Foto: archiv

Pominu-li jeho silná a urážlivá slova vůči mojí osobě, nemohu pominout jeho demagogická vyjádření.
Pan Jiří Zlatuška odmítá uznat fakt, že v každé společnosti existuje skupina lidí výjimečně nadaných, skupina těch, kteří standardně zvládají zvyšující se požadavky na vzdělanost a také skupina, které už to až tak moc nejde.

Je evidentní, že při poskytování různých stupňů vzdělání je třeba tyto skupiny nějakým způsobem rozřadit. Nestane-li se to totiž, tak potom dojde ke snížení úrovně vzdělávacího procesu. Škola je díky státem určenému způsobu přerozdělování zdrojů motivována k udržení všech studentů.
Laťka požadavků na ně je pak určována nikoliv těmi nejlepšími, ale naopak těmi, kteří také škole přinášejí normativní peníze – tedy těmi slabšími. Systém potom nevede ty schopné k soutěživosti, ale naopak k pohodlnosti.

Dále pan Zlatuška předkládá veřejnosti svoje tvrzení, že já nebo kraj „mladým lidem znemožníme studium, na které by svými schopnostmi stačili“. Pravda je ovšem taková, že v posledních letech pravděpodobnost přijetí na středoškolské všeobecně vzdělávací programy neustále stoupá. Dnes jsou jejich kapacity nastaveny na více než třetinu počtu patnáctiletých. Dětí ale už dlouho ubývá a v příštích sedmi letech bude pokles pokračovat ještě o dalších čtyřiatřicet procent. To už se ale na gymnázia a lycea dostane více než polovina populace.

Jako bych už v odpověď slyšel argument o porodnickém boomu. Ale pozor!
Teď právě vrcholí porodně produkční období nejsilnějších ročníků, takzvaných Husákových dětí ze druhé poloviny sedmdesátých let. Za nimi nastupují výrazně slabší ročníky. A dnes se nerodí ani šestasedmdesát procent počtu dětí, které nastupovaly ke středoškolskému vzdělávání v roce 2006. Současného počtu patnáctiletých už se nikdy nedočkáme!

Jihomoravský kraj převzal před pěti lety odpovědnost za udržení strukturovaného středního školství. Formou grantů se snažíme podporovat zvláště nadané studenty i nad povinnost stanovenou nám zákonem.

Myslím, že je nespravedlivé vyčítat nám snahu o udržení vzdělávacích příležitostí také pro děti, pro které by náročné studium gymnaziální, respektive terciární, tedy vyšší odborné školy a školy vysoké, bylo nikoliv možností pro rozvoj jejich vlastní osobnosti, ale spíše mnohaletým vleklým trápením.

Autor je členem
Rady Jihomoravského kraje

13.9.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Taťána Malá (ANO).

Chci být poslankyní i náměstkyní hejtmana, říká Taťána Malá po úspěchu ANO

Lev Lolek a lvice Kivu spolu žijí už dva měsíce v brněnské zoologické zahradě v Bystrci.
17

Čtvrt roku života lvů v Brně: líbánky pokračují, lvíčata zatím na cestě nejsou

AKTUALIZOVÁNO

Voliči nám sečetli chyby, říká Onderka. Do sněmovny jde z druhého místa

Brno /ROZHOVOR/ - Dramatický úbytek voličů zaznamenali celostátně sociální demokraté. Ve volbách do Poslanecké sněmovny úplně propadli a získali jen necelých 7,3 procenta. Jedním z mála šťastných sociálních demokratů, který mohl slavit, se ale stal bývalý brněnský primátor Roman Onderka. Jihomoravané ho totiž 3 090 preferenčními hlasy katapultovali z šestého místa kandidátky na místo druhé. Tím mu zajistili místo v poslanecké sněmovně. „Nepočítal jsem s tím, že se do sněmovny dostanu, ale přece jenom jsem si to přál. Proto jsem dělal kontaktní kampaň. Jihomoravanům chci slíbit, že se za ně budu v Praze bojovat," řekl krátce po ukončení sčítání jihomoravských hlasů Onderka.

Volby 2017: ANO na jižní Moravě ovládlo všechna okresní města

Jižní Morava – Podobně jako na celostátní úrovni ovládlo volby na jižní Moravě hnutí ANO 2011. Jeho vítězství však nebylo tak drtivé jako v celé republice – v kraji získalo 27,4 procenta hlasů. Následuje ODS s 11,8 procenty hlasů, třetí je SPD s 11,6 procenty. Další byli Piráti, KDU-ČSL, ČSSD, komunisté, TOP 09 a Starostové a nezávislí.

Lidé ručně mleli obilí a aranžovali hroby. Na Špilberku slavili den archeologie

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/ - Hradním nádvořím se ozývá pípání detektoru kovů. Přístroj se pohybuje nad dlažbou a vydává pronikavé zvuky. Nedrží ho ale v ruce žádní hledači pokladů, nýbrž nadšené malé dítě. O kousek dál štípe mladá žena dříví. Místo moderní sekery však v ruce drží prehistorický nástroj. Neobvyklý pohled se v sobotu naskytnul návštěvníkům Špilberku. U příležitosti oslav Mezinárodního dne archeologie tam totiž archeologové připravili ukázky své práce a nabídli lidem i možnost vrátit se v čase.

Pro zdravější záda i mysl. Děti ve škole sedí na speciálních podložkách

Mokrá-Horákov  –  Zdravá záda i bystřejší myšlení mají děti ze základní školy v Mokré-Horákově na Brněnsku. Zúčastnily se totiž výzkumu, při kterém více než rok používaly zdravotní podložky na sezení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení