Velký třesk byl podle moderní kosmologie hodně divoký počátek vesmíru, kdy hmota a prostor vznikly naráz a z ničeho, když to nic zřejmě nějak hloupě zazmatkovalo, přehřálo se a vybuchlo. Možná je trochu obtížné si to představit, ale během méně než triliontiny triliontiny sekundy se vesmír z ničeho zvětšil zhruba do velikosti grapefruitu, což si ale můžeme lehce představit jako větší pomeranč.

Pak už se pořádně nažhavený vesmír začal rozpínat do velikostí, které přesahují jakékoliv naše běžné zkušenosti s rozměry jakéhokoliv ovoce.

V prvních sekundách pak vznikla hmota, energie, světlo, prostor, Bůh a většina nejasností celé teorie. Dalších čtrnáct miliard let vývoje vesmíru pak poměrně přesně shrnul časopis Květy: „Po velkém třesku vesmír prošel různými stadii vývoje, až dosáhl současného stavu.“

A co že vlastně způsobilo ten velký třesk? Tak tedy pozor, jste připravení? Byl to zřejmě fázový seskok vakua! Fázový seskok vakua, to je fakt dobrý, ne? Nevím, proč si o vědcích kdekdo myslí, že jsou to nudní suchaři, když mají v zásobě takové kameňáky.

Moderní kosmologové se vůbec musí strašně nachechtat. A to i přesto, že jim ještě nevychází pár důležitých rovnic, protože už není po kom pojmenovávat konstanty, stejně jako zbývá dořešit několik drobných otázek.

Jako třeba, co je vlastně podstatou devadesáti šesti procent vesmíru, nebo kolik má náš vesmír vlastně rozměrů. Ale i tady vědci ukazují, že mají obrovský smysl pro humor a špičkoví astrofyzici se navzájem špičkují, kdo z nich přijde s komplikovanějším modelem.

Tak třeba hitem moderní kosmologie je teorie superstrun. Ta předpokládá, že náš svět je ve skutečnosti desetirozměrný, možná jedenáctirozměrný, záleží, jakou máte prostorovou představivost. Ve třech základních rozměrech nakupujeme, jezdíme autem a chodíme do práce, čtvrtý rozměr je čas, no a ty ostatní jsou prý stočené do „takových malých prostůrků“.

Není divu, že si vědci od této teorie hodně slibují, podle mě by mohla minimálně vysvětlit, kam se věčně ztrácí všechny propisky.