Měla jsem si vzít raději kozačky a do tašky boty na přezutí. V těch lodičkách zmrznu. Nechtělo se mi s igelitkou tahat. Teď to mám. A to ještě nejsem ani před domem. Na rohu čeká auto s kolegy. Přebíhám ulici a klepající se zimou nasedám. „Můžeme,“ zadrkotám zuby a křečovitě se usměji. Vydechnu páru a ještě víc se balím do kabátu. Doba vánočních večírků nastala.

Koukám z okýnka a jen na půl poslouchám bujarý hovor. Vybavují se vzpomínky na loňský rok a tehdejší předvánoční veselí. Některé obrazy vystupují jasně, jiné jsou haleny do oparu hojně vydechovaného alkoholu. Jsem zvědavá, jak to zase dopadne. Těším se a zároveň jsem mírně nervózní.

Konečně na místě. Vystupujeme rozjařeně z auta. Snažím se nevnímat zkoumavé pohledy kolem postávajících. No ano, málem bych zapomněla. Je to přece i módní přehlídka. Musím se nechat zhodnotit, pomluvit, jen výjimečně pochválit. Daň ženských kolektivů. Nahodím povinný úsměv a vyrážím za zábavou. Na oficiální začátek se čeká přes hodinu. Obhlížím prostor. Překvapivě není tak anonymní jako vloni. Přátelské útulné prostředí vybízí k uvolněnější zábavě.

Promlouvá sám velký šéf. Zhodnotí práci, pochválí ty úspěšné, velkoryse vynechá neúspěšné. Pak dává pokyn a odstartuje všeobecné veselí. Slavnostně otevře bufety. Nájezd na švédské stoly je zahanbující. Oni se tam opravdu tlačí! Okamžitě se tvoří fronty, všude je strkanice. Nejhorší je to u masa, kde obsluhuje vykulený mladičký číšník. To je praxe chlapče, viď. Tváře jsou napjaté, nelítostné. 'Uhni, já tady byl dřív' jde v nich zřetelně číst. Ó, národe český. To přece není třeba.
Jen pár nás zůstává osamoceně přihlížet bokem se sklenkou v ruce. Raději se otáčím. Prohlížím tombolu, pročítám nápojový lístek. Po delší době, kdy i ten poslední v řadě za kus žvance zdarma konečně dostal co chtěl, přistupuji k dokonale vyluxovaným stolům. Kmitající číšnici je rychle doplňují. Kroutím hlavou a musím se smát.

Kapela je skvělá. Nenechá nikoho sedět na místě. Soutěž o nejlepší taneční výkon je evidentně motivující. S přibývajícím časem začíná být i pouhým okem laika viditelný efekt hojně konzumovaného alkoholu. Na tanečním parketu se čím dál častěji objevují malátně se vlnící kolegové.

A máme tu další nájezdy na švédské stoly. Čerstvé maso je navezeno! Salvy opileckého smíchu se ozývají z nejrůznějších stran. Dámy sundávají lodičky a tančí bosky. Tváře jsou zalité ruměnci. Saka se věší na opěradla, kravaty odhazují, košile rozepínají. Tvoří se skupinky, stejně jako páry schovávající se v temných koutech. Máme první odpadlíky spící s hlavou vyvrácenou na zad a pusou dokořán. Kdosi vše dokumentuje na kameru a fotí. O půl noci se losuje tombola. Dětinské nadšení z výher je doprovázeno špatně skrývanou závistí neúspěšných. První hysterické slzy.

V práci vždy strohá přísně působící šéfka finančního rozpouští vlasy a za zlomyslného povzbuzování svých podřízených vylézá na stůl a tančí. Asistentka nejvyššího roznáší drby. Zástupce šéfa marketingu svádí novou referentku.
Je čas jít. Právě spatřené z hlavy rychle vypudit. A magické kouzlo času adventního v sobě zase naladit.

Autorka je spisovatelka