Těch pár prázdninových dnů roku 1928 bylo pro Janáčka obzvláště šťastných. Po shlédnutí Výstavy soudobé kultury si poslední červencový den nechal zabalit zavazadla a spěchal na brněnské nádraží, odkud se svou obvyklou trasou dopravil do rodných Hukvald.

Tam ho očekávalo nejen pokročilé léto, ale i společenské povinnosti k přátelům, zvláště pak paní Kamile Stösslové, jíž se chtěl pochlubit nově zařízeným domem i s malou světničkou „pro hosty“. I práci si vzal s sebou. Bylo třeba přehlédnout třetí akt poslední opery Z mrtvého domu.

Dny ubíhaly k Janáčkově spokojenosti a radosti a v jeho domě „bylo veselo“. Tak to psal domů do Brna. Nemělo to však trvat dlouho. Ač zdatný chodec, přece jen věkem poznamenaný skladatel přepjal své síly, a po výšlapu na nedaleký kopec a náhlém nečase ulehl s bolestmi a slabostí, jimž po převozu do ostravského sanatoria nakonec podlehl. Bylo mu čtyřiasedmdesát let. V pondělí už byla rakev v Brně, kde si ji lidé mohli prohlédnout v Mariánské kapli starobrněnského kostela. Reprezentace města rozhodla, že pohřeb vypraví ve středu patnáctého srpna z brněnského divadla.

Pohnutí řečníci

Po výkopu z rukou preláta Bařiny přemístili rakev do foyer městského divadla, kde se za zvuků Janáčkovy a Dvořákovy hudby konalo slavnostní rozloučení. Slova četných řečníků nesou stopu velkého pohnutí dodnes.

Špalírem sokolů naposled opouštěl skladatel divadlo a tisícihlavý smuteční průvod se vydal městem na Ústřední hřbitov, kde za zvuků státní hymny klesla nakonec rakev do hrobu. Divadlo, jemuž Leoš Janáček dal právo prvního mezi prvními, na znamení úcty zesnulému skladateli změnilo večerní program a namísto oblíbené revuálky Z Brna do Brna předvedlo jeho nejznámější operu Její pastorkyňa.

Poslední spočinutí Leoše Janáčka se však událo ještě o tři dny později. Vědomi si významu umělecké osobnosti Leoše Janáčka městští radní rozhodli, že místem jeho posledního odpočinku bude čestné pohřebiště. Tam, kde je Janáčkův hrob dodnes, za několik let přibyl pomník z návrhu Eduarda Miléna, na němž je vytesán úryvek z Janáčkova Potulného šílence. Nadace Leoše Janáčka, zástupci města a kulturních institucí v den osmdesátého výročí skladatelova úmrtí vzdají slavnému umělci hold pietním aktem, na němž u Janáčkova hrobu zazpívá Pěvecké sdružení moravských učitelů jeho sbor Potulný šílenec.

autorka je ředitelka Nadace Leoše Janáčka