Pravděpodobnost je však věc ošidná. A tak je lepší se připravit i na věci tak málo pravděpodobné, jako že vybuchne jedna z nejbezpečnějších elektráren na světě. Samozřejmě, při cvičení všechno ve finále dobře dopadne, všichni se poplácají po ramenou, stáhnou ze sebe protiradiační obleky a zamíří domů.

Přitom Dukovany nedávno skutečně vybuchly. Ve fikci rakouské veřejnoprávní televize ORF, nazvané První den. Filmaři našemu krizovému centru ve snímku moc dobrou vizitku nevystavili. Když ale jdou do akce rakouští hasiči, policisté a vojáci, tak všechno klape jako hodinky. Televizní exploze Dukovan však přece jen jeden vážnější následek měla. Pořádně zatřásla rakousko­-českými vztahy. Opět ukázala hysterii, která u našich jižních sousedů kolem české jaderné energetiky panuje. V rakouské imaginaci jsou tato zařízení něco na způsob stalinských hutí na Sibiři, ve kterých se plouží podivné existence mezi syčící párou, odkapávajícím olejem a rezivými armaturami.

Film ostatně vznikl k třicátému výročí referenda, v němž Rakušané sami odmítli jadernou energetiku. A nechali zakonzervovat už hotovou elektrárnu Zwentendorf. Pro točení katastrofických filmů teď tedy mají ideální kulisu. Reaktory přesto nechávají vybuchovat na naší straně. Pro štáby jejich televize ORF je to prý nejblíže.

Vlastně jsme z toho ale ještě vyvázli docela dobře. Co kdyby se Rakušané rozhodli točit film třeba o tom, že se zeměkoule srazí s jinou planetou? Ta by určitě skončila někde na jižní Moravě. Pro diplomacii by to pak představovalo skutečný oříšek.