Pánové Michal Hašek a Milan Venclík, tak nesmiřitelně protichůdní a důrazní v oranžovo­modrém předvolebním boji o post jihomoravského hejtmana, totiž najednou navlékli nenápadnou šedou barvu, ne nepodobnou tomu vápnu, které pokrývá břehy přehrady od Bystrce až po Veverskou Bítýšku.

Jejich ostré předvolební nože jakoby narazily na kámen a nenávist se najednou může změnit v lásku a sňatek z rozumu. I když, s rozumem má jejich koaliční vyjednávání málo společného, spíš s vypočítavostí.

Jak jinak by mohl Michal Hašek jednat se stranou, která tu jeho označuje za levou hrozbu demokracie.

Navíc je jasné, že Milan Venclík se všemi silami snaží zabránit pádu mezi politické mrtvoly. I tak si jej může při své příští cestě na jižní Moravu vyfotit pražský strašákolog Rudolf Šmíd. A ve svém novém a extravagantním oboru jej i klasifikovat. Třeba do kategorie stále ještě živých strašáků. Při té poslední cestě si všímal jen těch na polích, a to je možná škoda. Mezi bývalými i současnými politickými „elitami“ je jich až až.

Právě Venclíka se dokonce i voliči občanské demokratické strany snažili ve volbách preferenčními hlasy potopit. Marně.

Možná se Venclík snaží ve vedení kraje udržet i proto, že se bojí, že by musel znovu cestovat městskou hromadnou dopravou. Ta opět zdražuje, na čemž není nic tak divného, když se snaží zároveň rozšířit služby a linky. Navíc když je brněnský dopravní podnik ztrátový.

To jsou i České dráhy, které se částečně regionálními staly v době, kdy se zapojily do integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.
Zatímco Dopravní podnik města Brna chce peníze na pokrytí ztrát přímo od lidí, České dráhy se jich zřejmě bojí. Jak jinak si vysvětlit, že chtějí stále víc peněz od kraje a dál jimi plýtvají všude možně.

Brněnský dopravní mág Radim Jančura radí kraji, ať na regionální dopravu vypíše výběrové řízení. Určitě si brousí zuby na její provozování i on sám, ostatně jeho plány na železnici a hašteření s Českými drahami nejsou žádným tajemstvím. Ale třeba by pak doprava nepotřebovala tolik dotací. A státu i kraji by zbylo víc peněz na sociální zařízení a nemusela by se rušit centra jako Klokánek. Toho, že se tak stane i v Brně, se prý bála i jeho ředitelka Ditta Pokorná a ve Fondu ohrožených dětí skončila.

Mnozí lidé z jeho vedení však tvrdí, že za jejím odchodem byly víc než nedostatek peněz její ambice.

Ambice (ale v tom nejlepším slova smyslu) nechybějí ani lidem z Muzea města Brna, kteří ve spolupráci s nizozemskými pořadateli uspořádali výstavu o historii sexu a erotiky ve světě.

A kde jinde než při pohledech na pásy cudnosti, zvýrazněné pohlavní údy či středověké erotické pomůcky se dá zapomenout na politické hašteření. A na největší podvod na voliče vznikající v Jihomoravském kraji od počátku existence vyšších územněsprávních celků před osmi roky.