Osm autobusových linek bylo od šesti do půlnoci nacpaných k prasknutí. Stejně tak i muzea a galerie. Už v devět večer hlásili z paláce Šlechtičen, že výstava lega přilákala tolik lidí, že fronta stojí až na náměstí Svobody. Plno bylo i v Anthroposu, kam se přelívali návštěvníci z výstaviště. Ostatně Anthropos, Předklášteří, Červený kostel a hvězdárna na Kraví hoře se letos účastnily muzejní noci poprvé.

Za rok jistě přibudou další instituce. Každý ročník je v něčem nový, v něčem unikátní, vždycky se přidá někdo, kdo obohatí tradiční průběh muzejní noci. Noční osvětlení varhan v Červeném kostele nebo mobilní dalekohled v bastionu na Špilberku jsou malé střípky, ze kterých se skládá ta kouzelná atmosféra. Desetitisíce lidí v centru najednou patří k sobě, i když se vidí poprvé v životě, spojuje je zvláštní spiklenectví, společné těšení se, podobné zážitky.

Před pěti lety pořádala Moravská galerie v Brně nultý ročník muzejní noci. Tenkrát přišly dva tisíce návštěvníků a pořadatelé se chytali za hlavu, jaký je to rekord. Nikdy by nevěřili, že v roce 2008 nebude v Brně snad jediný člověk, který by o muzejní noci nevěděl.

Muzea se stávají na tu jednu noc centrem zábavy a poučení. Možná i centrem mačkajících se davů a hlídačů výstav, kteří ty davy regulují, centrem zmatených přesunů a drobných zklamání. Že jste neviděli úplně všechno, co jste chtěli? Ani těch skoro sto třicet tisíc lidí ta muzea a galerie včera v noci přece nezbouralo. Stojí dál, takže vyrazit do nich můžete třeba hned zítra.

Čtěte více: Brněnská muzejní noc praskala ve švech