Postavit do města sochy je báječný nápad – je s podivem, že jsme na něj museli čekat tak dlouho. Sochy uprostřed města jsou součástí umělecké scény už od moderny (pokud nepočítáme sochy světců z dřívějších období, které ovšem plnily jinou funkci).

Asi nejslavnější galerii pod širým nebem má Chicago, kde můžete v ulicích potkat sochy od Chagalla nebo Miróa. A samozřejmě New York, odkud pochází i slavný skandál s Nakloněným obloukem. V roce 1979 byl totiž sochař Richard Serra vyzván, aby vystavěl a následně vystavil sochu na Dolním Man〜hattanu. Vytvořil Nakloněný oblouk, který ale lidi děsil a nelíbil se jim. Oblouk se setkal s takovým odporem místních, že vytvořili petici za jeho odstranění. Právnická a veřejná debata o uměleckém přínosu Serrovy sochy trvala osm let. A nakonec ji objednaná firma musela, po rozhodnutí soudu, zničit. Nakloněný oblouk se stal symbolem úskalí, která přináší umění v prostoru města.

I my máme v Brně sochy. Velmi dobré sochy, o jejichž umělecké hodnotě nemůže být sporu. A že by je mnozí lidé rádi viděli zavřené v galeriích, aby je neobtěžovaly, nestály jim v cestě a nerušily výhled, na který jsou zvyklí? A není právě tohle úkolem umění, vnášet pochybnosti do našeho každodenního pinožení? Zkuste se podívat na sochy a na město kolem nich jiným pohledem. Že tam, kde už několik let chodíte do práce, musíte najednou o kousek jinudy, protože vám v cestě stojí socha? Nikdy přece nevíte, co hezkého vás na té o malinko jiné cestě potká.