Nevím, jestli je to odvěkou rivalitou mezi Brnem a Prahou, každopádně mi v poslední době připadá, že se až příliš okatě snažíme českou metropoli za každou cenu předehnat. Megalomanismus, kterého jsme svědky, přitom v ledačems připomíná období, kdy jsme museli za každou cenu překonat nepřátelský západ. Posuďte sami několik ještě relativně čerstvých zpráv: Brno bude mít největší průmyslovou zónu v republice, nejvyšší budovu, nejrozlehlejší nákupní centrum, nové nádraží jako nejdražší projekt v historii města. Nic proti modernizaci města. Jsou ale rozhodnutí o megaprojektech dostatečně podložena ekonomickým rozborem?

Nejčastějším argumentem pro průmyslové zóny bývá pozitivní vliv na zaměstnanost, infrastrukturu či vývoz. Není sporu o tom, že bez velkých zahraničních investorů by česká ekonomika nebyla tam, kde je dnes. Bohužel, již nikdo nedokáže změřit, kde bychom se nacházeli, pokud by stát řekněme v posledních deseti letech místo velmi lukrativních investičních pobídek ušitých na míru výhradně velkým a zahraničním podnikům, přijal politiku co nejpřívětivějšího podnikatelského prostředí pro domácí malé a střední firmy. Tedy: nízké daně, pružný zákoník práce, dobrá vymahatelnost práva.

Největší průmyslová zóna, která má vyrůst na jihovýchodě Brna, bude soukromým projektem developerské společnosti. Riziko neúspěchu ponese především tento investor, ale nejen on. Při každém takovém projektu je třeba finanční pomoci města a případný neúspěch tedy pocítíme všichni. Plán zaměstnat na patnáct tisíc lidí je velmi ambiciózní, vezmeme-li v úvahu, že projekt by měl být dokončen až v roce 2015.

Kdo si troufne odhadnout, jaká bude v té době nabídka práce? Kdo ví, jaká bude v té době státní politika v oblasti zahraničních investic? Když se už dnes hovoří o možnosti zrušení investičních pobídek.

Podobná je situace i u nákupních zón. Rozšiřování je postaveno na předpokladu, že domácnosti z Brna budou i v příštích letech utrácet stále větší částky za věci jako je nábytek, elektronika či oblečení. Nové obchody na periferii města znamenají nutnost změn v dopravě. I zde na sebe bere město určitá rizika.

Nejde o to, bránit těmto snahám, ale o korigování rozvoje města určitým směrem. Na jedné straně máme mnoho nevyužitých ploch v centrálních částech města, na straně druhé podporujeme únik aktivit na okraje a s tím související nárůst dopravy. Nejsem si jistý, že současný megapřístup je pro Brno tím pravým.

Autor je finanční analytik společnosti Cyrrus