Vše, o čem je možno se dočíst v přístupných dokumentech, je však již podrobně popsáno v Koncepci integrace Romů, která je vládním programem už od roku 2000. A přece tu patrné výsledky za uplynulá léta neshledáváme. Optimismus některých vládních činitelů a úředníků, že Agentura bude znamenat přelom v naplňování Programu integrace Romů, může být předčasný.

Agentura má být spíše poradním a výchovným orgánem, který bude lobovat ve prospěch zadaných programů. Není institucí realizační s určitými pravomocemi konat a návrhy sankcí v případě nekonání. Aby Agentura mohla pracovat tak, jak je plánováno, bude zapotřebí ještě něčeho jiného. Především tu musí být vůle vlády v nekompromisní podpoře této instituce, vyjádřená skutky. Za ty bych považoval vytváření určitých nástrojů, kterými by samosprávy zásadně přehodnotily svůj dosavadní postoj k problematice soužití a začaly realizovat jinou politiku a strategii řešení problémů než dosud. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by tento proces aspoň začal. Při tom činnost Agentury v lokalitách a spolupráce se samosprávami bude rozhodující. Nevíme ani z náznaků, jak tento připravovaný model vnímá vláda jako celek a jak se k němu staví. Při tom zřízení Agentury je na spadnutí.

A konečně věc nejdůležitější – finance. O této záležitosti zatím není řečeno zhola nic. Snad jen náznaky, kolik může stát provoz Agentury. Není známo, co bude stát plnění programů a jaké právo bude Agentura mít s penězi nakládat. Je ve státním rozpočtu již s těmito náklady počítáno? Rozpočet je v podstatě již schválen.

Otázky zde položené jsou naléhavé. Současně je jisté, že odpověď na ně není jednoduchá. Vyžadovala by analýzy programů a z nich vycházející potřeby – finanční, personální, organizační. To, pokud vím, provedeno nebylo. Byla by to týmová práce odborníků nejrůznějších profesí.

Nezbývá než očekávat, že konkrétní činnost Agentury ukáže postupně , co je třeba zpřesňovat a sama si vyžádá potřebné rozbory a analýzy, které činnost Agentury mohou činit efektivnější.

Ještě před pěti léty, jsme mohli předpokládat, že jdeme neprobádanou cestou a že metoda omylů a jejich nápravy je správná. Dnes ovšem už neprobádanou cestou nejdeme. Věřit, že něco bude fungovat, jak naplánováno, bez náležité přípravy, je pouze v oblasti zbožných přání. Ale to vše jsou jen dohady starého zbrojnoše, který se může spoléhat jen na svoji zbraň, ruku a hlavu. Třeba to dobře dopadne! Zatím však pořád málo a nic nového.

Autor vede Společenství Romů na Moravě