Triáda za necelý rok panování obnáší nejdřív zásadovou a kulturní rezignaci ministryně kultury Heleny Třeštíkové. Pak neslavné odvolání ministryně školství Dany Kuchtové, mezi zelenými populární stálice. Potřetí vyústila do odchodu „přímočaře řešená“ mravní agonie prvního místopředsedy kabinetu, předáka KDU-ČSL Jiřího Čunka.

Byla to vynucená demise, jež ale nezbránila mateřské straně, aby dál nepodrývala svoji upadající společenskou prestiž vedle komunistů nejméně oblíbené partaje potvrzením důvěry zdiskreditovanému předákovi.

Jeho partajní sestra, šéfka obrany Vlasta „Radar“ Parkanová měla více štěstí. Na korbě Pandur II projela bez úhony postřelované pásmo mocenské stolní hry „Na koho to slovo padne“. Škoda. Pod sedimenty dalších zpráv o skandálech valících se na nás podle známé fyzikální poučky, že akce vyvolává reakci, dávno unisono zmlkly žalozpěvy o jejím kosmickém trapasu s greenhornskou hudbou sfér.

Superstar křesťanské demokracie je od hudebního expozé možné spatřit, jak bojuje za americký detekční systém. Nejlépe v hudebním salónku Spáleného Poříčí, kde během vládní agitky skryté za dotacemi do zaostalého regionu navrhla nové múzické vystoupení spolu s dětským sborem. Zkrátka nechybí jí šmrnc a starost o to, co bude s příštím pokolením. Její výkon v silovém resortu je ovšem obdobný.

Pozapomnělo se vůbec na řadu zasloužilých politiků, co za sebou tak silné páky nemají anebo prostě nepřekážejí. Skutečně tristní je profesionalita ministra zdravotnictví. Tomáš Julínek rozhořčuje i spolustraníky neobratnými mediálními výroky, které za něj žehlí další Tomáš, mluvčí Cikrt.

Poslední perlu z ministrova hřmotně eskamotérského uvažování a jadrného slovníku vynesl na světlo boží před nějakou dobou exministr zdravotnictví Miroslav Macek. Položil Tomáši Julínkovi otázku, proč chce proboha sloučit prosperující a dobře vedený hematologický ústav s fakultní nemocnicí. Sídlo králů projasnila bohorovná odpověď ministrova: „Vždyť ten ústav stojí na dvoře fakultní nemocnice!“

Je-li pravda, co vyhlášený donchuán a zezadu fackující podnikavec prohlašuje ve své pravidelné webové glose, zaslouží pamětihodná replika někdejšího primáře v Ivančicích ne tesat do kamene, nýbrž vrýt do zlaté desky na palubě mezigalaktické sondy.

V poselství marťanům by mohlo stát: „Místo do pouhé koalice s nevyzpytatelným Paroubkem přijímáme my, občanští demokraté, ufony přímo do vlastních řad.“

Autor je politolog