V Evropě jsou prezidenti voleni přímo občany a jejich pravomoci jsou slabší než u našeho voleného parlamentem. Naopak prezident americký je volen nepřímo skrze volitele, ale má velmi silné postavení. O Spojených státech se traduje, že prezident má přímý mandát voličů, není to však pravda. Jen není volen parlamentem. Lidé volí volitele a ti teprve prezidenta. Obvykle je znám výsledek ihned po zvolení volitelů, protože dopředu deklarují svou podporu. Občas se však stane, že zvolený kandidát získá více volitelů, byť měl méně hlasů voličů. V přímých volbách by neuspěl. Stalo se tak v roce 2000, kdy republikáni získali méně hlasů voličů, ale více volitelů než demokraté.

Že stupeň pravomocí a způsob volby spolu nesouvisí, dokládají státy, které zavedly přímé volby prezidenta, aniž posílily jeho pravomoci. Například Slovensko: při zavedení přímé volby bylo postavení prezidenta dokonce oslabeno omezenou kontrasignací, které prezident volený v parlamentu nepodléhal.

Ve Francii generál Charles de Gaulle zavedl silné postavení prezidenta v roce 1958, jenž byl volen nepřímo zvláštní skupinou volitelů. Teprve o sedm let později došlo k přímé volbě francouzského prezidenta aniž se jakkoliv změnily jeho pravomoci.
I monarcha má různé pravomoci, byť mandát je dán principem dědičnosti. Švédský král je slabý, belgický král či lucemburský velkovévoda mají silnější postavení. To platí i pro jiné orgány. Ústavní soudy mají zhruba stejné postavení v Evropě, i když někde jsou jmenovány, jinde voleny a někde jsou tyto principy dokonce kombinovány.

Se zavedením přímé volby se nemusí měnit pravomoci prezidenta. Je to možnost, nikoliv nutnost. Zatímco změna způsobu volby prezidenta je jednoduchá ústavní změna, změna pravomocí by byla velkým zásahem do ústavy a tím by celou věc zkomplikovala. Přísloví říká: když se chce, všechno jde a když se nechce, tak se hledají způsoby, jak věc zmařit. Platí to i pro tenhle případ.

Volba prezidenta parlamentem je plod devatenáctého a počátku dvacátého století, kdy byla demokracie v plenkách a samotné volební právo do parlamentů bylo většinou omezeno na majetné muže. Postupně se však volební právo rozšiřovalo na všechny zletilé občany a voliči volili i více orgánů, postupně druhé komory parlamentů a rovněž prezidenty. Výsledkem tohoto procesu je, že v Evropské unii je dnes více monarchií než států, kde je prezident volen parlamentem.

Autor je právník

Původní komentáře:

Přímá volba prezidenta - díl třetí

Přímá volba prezidenta ano

Přímá volba a hra se sirkami