Některým nestačí poměrně nízký nástupní plat – policie je státní sféra a státní zaměstnanci nikdy nebudou dostávat závratné platy. A někomu zase vadí nízká prestiž, kterou tohle povolání paradoxně má.

Muži zákona byli odjakživa hrdinskou ikonou. Ať už na koni a s koltem proklatě nízko, na motorce nebo s devítkou v pouzdře pod sakem. Česká policie má ale docela jinou pověst než hrdinové detektivek a amerických filmů.

Píše se, že berou úplatky a zanedbávají svoji práci. Že porušují pravomoce veřejných činitelů a buď nezakročí vůbec (když je to potřeba), nebo zakročí příliš brutálně (když to potřeba není). Prestiž policie v posledních letech sice roste, pořád to ale není valné. Stále ještě máme zakódovaný pocit z minulého režimu, kdy byli příslušníci považováni za ty největší lumpy. Měli pravomoc, konexe, zbraň za pasem a povolení zabíjet.

Kdo ale může za to, že téměř dvacet let po revoluci si řada lidí o policii tohle pořád myslí? Veřejné mínění se změní, teprve až nejvyšší policejní složky začnou skutečně řešit úplatkové a korupční aféry. To ale muži a ženy, kteří hájí zákon denně v ulicích, bohužel nemohou ovlivnit. Ani když si dají kolty proklatě nízko.