Desítky případů týraných dětí soudy ročně rozhodovaly bez vytrvalé účasti médií. Kuřimský případ je přelomový. Proč? Je to dáno už samotným jeho zrodem. Náhodný svědek zachytil na chůvičce zdrcující obraz. To je jako z detektivky. Čím víc je možné pojmout kauzu jako příběh se šokujícími detaily, tím lépe.

Zatímco u jiných kauz týraných dětí si jejich trýznitelé dávají pozor, aby je nikdo neodhalil, v tomto případě existuje rovnou nahrávka trestného činu. Vývoj kauzy je také netradiční. Napojení na sektu, útěk, žena bez identity, sexuální podtext, podivný skautský oddíl. Z kuřimské kauzy by byl ideální horor hollywoodské produkce.

A jak ovlivňuje zájem médií vývoj samotného případu? Policie pracuje pod tlakem veřejného mínění a může se držet falešných stop jenom proto, že je „vaří“ média. Odborně se tomu říká nastavování mediální agendy. Média určují nejen to, o čem je třeba mluvit, ale i to, co je dobré si myslet. Jednu chvíli je v kurzu sekta, pak sexuální zneužívání.

Dá se spekulovat i o tom, že Mauerová dostane trest na horní hranici sazby – veřejné mínění je mocným nástrojem. Díky kauze se ale začaly bedlivěji sledovat případy jiných týraných dětí. Při osvojování dalších podivných Aniček už pravděpodobně nedojde k pochybení státních úředníků. A díky intenzivnímu zájmu novinářských hlídacích psů se možná sníží počet podobných děsivých případů.