Ano, zatímco normálním lidem se v noci zdá, že je nějaký psychopat pronásleduje s nožem v ruce, že někam padají, nebo že naopak něco padá na ně, já jsem poslední dobou ve svých snech neustále pronásledován hvězdami stříbrného plátna. Nedávno jsem byl na filmu, v kterém hrála Cate Blanchett, a ještě tu noc mě navštívila doma pod záminkou, že mi přišla poklidit na psacím stole. Když člověk spí, není tolik podezřívavý, takže jsem ji pustil dovnitř, načež se samozřejmě úplně přestala ovládat.

Nebo Uma Thurman. Tu jsem zase před časem našel ve své koupelně a nebyla mi schopná vysvětlit, co tam dělá, ani proč se mydlí zubní pastou. Když jsem se jí snažil vysvětlit, že mám stálou partnerku a nestojím o problémy, z nějakého důvodu se změnila v Karla Schwarzenberga a poprskala mi celou koupelnu.

Tyhle sny mám od té doby, kdy jsme se v jedné restauraci s kamarády nemohli shodnout, s kterou slavnou herečkou bychom chtěli jet na čundr. Padala různá jména, ale ke konečnému verdiktu jsme nedospěli. Od té doby mě všechny navštěvují ve snu a snaží se zřejmě získat můj hlas.
A často dost podivně. Se Salmou Hayek jsem například musel jezdit v neoprenu na motorce, které neustále upadávalo kolo, takže jsme byli pořád na zemi, a ona pokaždé, když jsme spadli, řekla: „Made in China.“

Winona Ryder mi zase celou noc vyprávěla sprosté vtipy a se Sigourney Weaver jsme závodili, kdo udělá víc kliků. Většina mužů by jistě uvítala takové hvězdné obsazení svých snů, jenže potom, co jsem jednou málem spadl z postele, když mě lechtala Monica Bellucci, už asi moje přítelkyně něco tuší. Taky z toho začínám být už skutečně unavený.

Ani nevíte, jak bych si přál, aby mě všechna ta slavná děvčata už nechala na pokoji, aby se mi zase zdálo něco normálního, třeba jak mě někdo vraždí, nebo aspoň jak mě pohřbívají zaživa. Člověk se přece jen o něco líp vyspí, než když celou noc hraje Vadí nevadí s Nicole Kidman.
Dokonce už jsem s jednou z nich na ten čundr jel, myslel jsem, že bude pokoj. Zřejmě podvědomě jsem si vybral Sigourney Weaver, protože s ní se člověk v divoké přírodě cítí přece jen nejbezpečněji.

Jenže to neskončilo! Hned další noc jsem dostal trest smrti za nedovolené stanování. V tom snu čekám na popravu a dozorkyně mi v předvečer smrti v bikinách přináší poslední jídlo. Vidím, že ta dozorkyně je Uma Thurman, která se mi přišla pomstít. To jídlo je totiž na rozdíl od půvabné Umy nevábná hromada zelí. Říkám jí, že nesnáším zelí, že snad, když je to moje poslední jídlo, tak mi může donést něco, co mám rád. Poněkud frivolně, jak to umí jen ona, se zeptá, co mám tedy rád. Říkám, že řízek.

„Řízek už není,“ prohlásí úplně stejným hlasem jako ta ženská v reklamě na minerálku Mattoni. Pak mi ale řekne, že když to zelí sním, tak dostanu milost. Začnu to zelí do sebe soukat, je ho hrozně moc, ale nakonec to v pudu sebezáchovy sním. Ona se začne smát a řekne, že s tou milostí si jen dělala legraci a jestli teda chci jako poslední jídlo ten řízek. Ještě než se hrůzou probudím, změní se v Karla Schwarzenberga.