ONDŘEJ MORAVANSKÝ

Developeři jsou do značné míry závislí na penězích z bankovních úvěrů. V současné době zvýšené rizikovosti (a tedy ceny) mezibankovních půjček jsou banky nuceny se velmi obezřetně stavět k poskytování úvěrů komerčním subjektům. Týká se to jak projektů výstavby nemovitostí, tak poskytování hypoték jednotlivým domácnostem. To se projevuje jak nuceným zlevňováním již dokončených nebo dokončovaných projektů, tak odkládáním plánovaných a dosud nezačatých projektů.

Tyto problémy stavebního sektoru se týkají jak výstavby pro účely bydlení, tak výstavby kancelářských nebo obchodních prostor. Výjimku by měly tvořit projekty výstavby infrastruktury, které platí stát. Naopak v dobách pro obor nepříznivých bývají tyto výdaje zvyšovány právě proto, že z komerčního sektoru v problematických dobách nepřichází dostatečné množství poptávek. Podobné záměry má například v USA nově zvolený prezident Barack Obama.

Na druhou stranu, jak víme, všechno zlé je k něčemu dobré. Z potíží developerů může těžit spotřebitel, pokud je sám o sobě v dobré finanční kondici. K tomu aby developeři byli schopni platit své projekty v prostředí slábnoucí poptávky po nemovitostech, musí poptávajícím nabízet snížené ceny. Pokud se tedy občanovi nebo rodině podaří získat hypotéku, bude pro ně díky současnému stavu tato transakce výhodnější, protože na nemovitost bude potřebovat méně peněžních prostředků.

Pokles zájmu o výstavbu může také do jisté míry zlevnit některé pozemky výhledově vhodné k výstavbě. Opět to platí jak pro výstavbu obchodních objektů, tak pro bytovou.

Každý zkušený obchodník ví, že právě doby krize jsou velmi zajímavé pro dlouhodobé investice. U pozemků totiž platí, že doba jejich trvání je nekonečná, proto s jejich reálně omezeným množstvím může jejich cena v dlouhodobém měřítku v podstatě jenom růst. Podobně příznivá doba pro dlouhodobé investice je v současné době například také na akciovém trhu, je to sice více rizikové než pozemky, ovšem akcie také nabízí vyšší výnosy.

Jiným důsledkem opatrnosti finančního sektoru a poklesu počtu poskytnutých hypoték bude například pokles poptávky po vlastním bydlení. Jeho důsledkem by mělo být to, že naopak vzroste poptávka po nájemním bydlení, což je faktor přispívající k růstu tržního nájemného, z čehož mohou těžit majitelé nemovitostí.

I když současná doba znamená problémy pro velkou část sektorů ekonomiky, bylo by chybné ji vnímat pouze negativně. Současnou krizí svět nekončí, naopak, skýtá zajímavé možnosti k investicím, které v budoucnu přinesou své ovoce. To, co nakonec nastartuje opět výstavbu k růstu, bude obnova důvěry a schopnosti bank poskytovat nové úvěry na financování projektů.

Autor je ekonom ze společnosti Cyrrus