Jen třiačtyřicet procent Jihomoravanů v dostatečně obsáhlé anketě Deníku Rovnost řekla: příštím prezidentem by měl být znovu Václav Klaus.

Argumentů, proč je Klaus nejlepším prezidentem, četl za uplynulých pět let každý v této zemi už nepočítaně: skvěle nás reprezentuje, dobře vypadá, je inteligentní, umí cizí jazyky, je oblíbenou a respektovanou personou. Názorů, proč by už prezidentem být neměl, je však v českém tisku povážlivě méně. Přitom jsou neméně pádné.

1. Václav Klaus je arogantní muž. Jeho nadutost, nabubřelost a neschopnost neshlížet na lidi z patra, pocítilo na vlastní kůži mnoho lidí, kteří se s ním bavili na předvolebních mítincích ODS. Stačilo mít jen jiný názor a tehdejší předseda se mu z papalášské tribuny vysmál a udělal z něj blbce.

Prezident je člověk, který zlostně mrštil mobilním telefonem novináře, protože si ho dovolil rušit. Člověk, který na nepříjemné otázky reaguje vyhrožováním, že odejde z televizního studia.

Dalších příkladů jsou desítky. Nenechme se tedy obalamutit dočasně přívětivou tváří současného prezidenta. Může být jen populistickou maskou Václava K. stylizujícího se do dobrotivého nového tatíčka, který se naučil být milý.

2. Václav Klaus je architektem divoké privatizace z počátku devadesátých let, při níž zmizely z republiky stovky milionů korun. Jeho výrok o tom, že „země potřebuje více Viktorů Kožených“ zlidověl.

Ano, k chybám zřejmě v tak grandiozním přerodu socialistické ekonomiky v liberální demokracii dojít muselo. Ale Klaus nikdy nepřipustil, že k nějakým chybám vůbec došlo. Nad výtkami vždy jen neuroticky kroutil hlavou a stále opakoval to samé. Přitom schopnost připustit vlastní chybu či díl odpovědnosti je projevem zdravého rozumu.

3. Václav Klaus není jen čestný předseda ODS. Několikrát prokázal, že je mužem hrajícím pro občanské demokraty. Nezvládl obtížnou situaci po parlamentních volbách. Deklamoval, že odmítá jmenovat vládu postavenou na jednom, či dvou přeběhlících, aby to o pár týdnů udělal a dal tak zelenou politické korupci par excellence.

4. Václav Klaus je pokrytec. Když se mu to hodí, varuje před nebezpečím levice. Když potřebuje hlasy komunistů, nechá se díky nim zvolit prezidentem. A přesto, že někteří komunisté řekli, že Klause volili, ten dodnes opakuje, že šlo o tajné hlasování. Takový postoj je nepřijatelný a hraničí se směšností.

Výše uvedené čtyři atributy pana Klause jsou natolik závažné, že by se prezidentem stát neměl. A pokud v této zemi neumíme najít lepšího kandidáta, tak si Klause zasloužíme.