Kontroverzní pasáže už zřejmě v programu nebudou a úřady tak na spolek milovníků Klementa Gottwalda a Josefa Stalina nedosáhnou.Proti neonacistům samozřejmě mladí komunisté působí spíš jako parta komiků. Neorganizují hromadné pochody, nemají tendence někoho pronásledovat, mlátit či vyhlazovat. Jen si čas od času vytáhnou transparent se srpem a kladivem či s fotografií nějakého pohlavára. A v hloučku dávají okolí najevo, kolik toho jejich milovaní revolucionáři dali lidstvu.

Je pozoruhodné, že čelní politici gulášového socialismu mladé komunisty tak nefascinují. Ale vůdci, během jejichž vlády tekla krev maximálně z rozbitých nosů na demonstracích, asi nejsou dost sexy. Pěkná hromada mrtvol, ať už jako důsledek politického boje, nebo nepovedených ekonomických experimentů, to už je pro rudé blázny dostatečný pomník.

Úřady udělaly jen dobře, když mladým komunistům ztížily existenci. Do pomatených hlav se jim však nikdo nedostane, tam si bizarní svět komunistického náboženství i s jeho ikonami ponesou dál. Snad by pomohla jen jedna kúra. Domluvit pro ně s vedením Severní Koreje něco na způsob soutěže Big Brother, ovšem v kulisách tamního převýchovného lágru. Tam by se jistě o žádné soukromé vlastnictví starat nemuseli, spíš by měli myšlenky daleko přízemnější. Ovšem to je jenom utopie. S mladými komunisty se tak budeme v brněnských ulicích potkávat dál. Není to žádná katastrofa, možná je to dokonce i poučení. Jak mladý člověk může úplně zblbnout.