Průměrný tramvaják si tak vydělá jedenadvacet tisíc čtyři sta korun.Nabízejí se dvě otázky – je legitimní tímto způsobem licitovat o platech (odboráři chtěli původně navýšení o patnáct procent a kvůli deseti procentům vyhlásili stávkovou pohotovost) a berou řidiči hodně nebo málo?

Licitování je v době tržní ekonomiky normální. A tramvajáci jsou nedostatkovým zbožím. Proto, podle pravidel kapitalismu, si mohou říkat o neustálý růst platů a jejich zaměstnavateli (který dostává dotace od města, tedy od nás všech) nezbývá, než jim vyhovět. Alespoň částečně.

Zatímco lidé, kteří v drtivé většině případů nedosahují na průměrný plat, jezdí ráno do práce šalinou na přestupní lístek za patnáct korun, veze je řidič s nadprůměrným platem. A stačí mu k němu řidičský průkaz, trocha praxe a psychotesty. Na rozdíl od učitelů, například, kteří na průměrný plat nedosáhnou ani náhodou, museli roky studovat a psychotesty absolvují denně v praxi se svými žáky. Čímž se dostáváme k tomu, jestli průměrný tramvaják bere hodně nebo málo. Hodně. Ale to je kapitalismus. A nedostatkové zboží je nedostatkové zboží.