Kdyby začínal tento komentář touhle větou a nebyl to komentář, ale zpravodajský článek, šlo by o velkou naději pro všechny brněnské fotbalové fanoušky, kteří už dvakrát na místo zchátralého stadionu pochodovali, aby ukázali, jak moc nový stadion chtějí. A jak málo se jim chce chodit na zápasy do Králova Pole.

Jenže to je omyl. To je kdyby. Stržení čtyř stožárů totiž není ani žádným signálem k tomu, že by se stadion začal bořit, natož stavět. Žádným „světlem na konci tunelu“.

Jak tohle klišé nelíbezně a zprofanovaně zní, tak jsou i nelíbezné vyhlídky na větší demolici a nový stadion. Ten měl podle nejoptimističtějších odhadů stát již v roce 2011, mluvilo se i o roku 2013.

Ale i tohle datum je zřejmě naprostá utopie a zřejmě již zatracený sen po volbách optimistického primátora Romana Onderky, který za těch pár let pochopil, že všechno není tak jednoduché. Stejně jako u stavby zimního stadionu pro jím tak milovanou hokejovou Kometu. Stavba fotbalového kolosea má obrysy na papíře, vlastně už i hotový projekt.

Jenže i ten musí architekt Hrůša neustále předělávat. Jednou kvůli zbytečnému luxusu, podruhé kvůli majetkovým poměrům v okolí. A i to bude město něco stát.

Tak či tak v létě zmizí jedna z dominant této části Brna a na zchátralý stadion už čtyři velké stožáry s osvětlením nebudou upozorňovat široké okolí. Neustoupí však nové stavbě. Padnou kvůli tomu, že jsou nebezpečné.