JAROSLAV ŠTĚPANÍK

Původně byla Zbrojovka filiálkou vídeňské zbrojařské firmy a víceméně montovnou. Po vzniku Československé republiky se stala státním podnikem, později akciovou společností, v níž byl stát majoritním vlastníkem. Firma náležela k největším světovým výrobcům pušek a produkovala další výrobky určené armádě. Výjimečným výrobkem byl lehký kulomet ZB 26 ráže 7.92 mm. V licenci byl vyráběn ve Velké Británii s názvem BREN. Je smutným paradoxem, že kulky tohoto kulometu v průběhu největší války dějin kosily vojáky na obou stranách fronty. Po obsazení zbylé části Čech a Moravy zbraně brněnské Zbrojovky směřovaly do rukou německého wehrmachtu. Britští vojáci po bitvě o Anglii neúspěšné pro Luftwaffe, přecházeli do útoku s kulomety, které byly vyvinuty v Brně.

V předválečných letech byla Zbrojovka významným světovým koncernem a nezůstala pouze u zbraní. Od třicátých let se tu vyráběly kupříkladu psací stroje, v pozdějších poválečných letech další kancelářská a výpočetní technika. Světově prosluly lovecké zbraně.

Návštěvníka Technického muzea, který není znalcem či fandou motorismu, mohou překvapit historické automobily se znakem Z na chladiči. Když se řekne dvoutakt, naskočí nám v mysli nejspíš trabant. Vždy tomu tak nebylo. V roce 1924 se Zbrojováci, naprostí nováčci v oboru, pustili do výroby vůbec prvního automobilu s dvoutaktním motorem v Evropě! Dostal název Disk a nevyhnuly se mu počáteční problémy, takže v továrně se ujala veršovánka: Disk nám sežral zisk. Jediný známý zachovaný exemplář je unikátním exponátem Technického muzea. Dočteme se tu, že vůz měl na svou dobu velice pokrokově řešenou karoserii. Zcela jedinečná byla frikční převodovka, která se však neosvědčila a další výroba od ní upustila. Prvním sériově vyráběným vozem s dvoudobým motorem byl Z 4/18. Vůz zkonstruovaný Ing. Františkem Mackrlem byl po trampotách s Diskem důkladně prověřen. Zkušební jezdec Karel Stohanzel projel za pět týdnů 16 500 kilometrů Evropou přes nejobtížnější horské trasy prakticky bez problému.

Zbrojovka nebyla automobilkou v pravém slova smyslu, Zetky přesto zdatně konkurovaly a vynikaly jednoduchostí a kvalitou. Traduje se, že brněnská továrna byla první, která dokázala vyrobit vůz tak, aby každá součástka mohla být kdykoliv vyměnitelná. Úspěšná Zetka je samozřejmě jednou z ozdob expozice Technického muzea. A ještě jedno prvenství ze světa čtyř kol si může Zbrojovka připsat: v roce 1933 byl na Pražském autosalonu představen vůz Z 4 – první tuzemský automobil s pohonem předních kol. O dva roky později přišla Zbrojovka s vlastní protiváhou malého vozu proti tatrovácké Hadimršce a škodovácké Lidušce. – Z6, řečený Hurvínek, je řazen k průkopnickým počinům našeho automobilového designu. Opomenout nelze ani zet pětku – silný, luxusní automobil z let 1935 36. Říkalo se mu český bavorák.

Automobily se značkou Z měly své nadšené příznivce. V Praze vznikl klub, v jehož čele stál s naprostou vážností král komiků Vlasta Burian. Kdyby mělo Brno barandovské ateliéry, možná by vznikl film To neznáte Hadizetku…

Autor je publicista