MIROSLAV MAREŠ

Ukázalo se, že v České republice existuje nezávislá soudní moc, která v takto citlivé otázce není závislá ani na vládních záměrech ani na mediálním mainstreamu. Na druhou stranu soud ve svém rozhodnutí ani náznakem nenaznačil, že by byl sympatizantem nedemokratických idejí a že by byl ochoten tolerovat závažné protizákonné jednání jakékoliv politické strany, pokud by mu bylo dostatečným způsobem doloženo.

To ovšem nebyl případ vládního návrhu, který připravilo ministerstvo vnitra. O jeho kvalitě se po jeho zveřejnění vyjádřili negativně nejen členové a sympatizanti Dělnické strany, ale i mnozí nezávislí pozorovatelé a experti. Je pravdou, že se jednalo o první pokus rozpustit stranu z ideových důvodů. Proto neexistovaly jasné představy o důkazech, které by měly být předloženy. Podcenění významu celého aktu je však patrné.

Pro další řízení ve věci rozpuštění politických stran nastavil Nejvyšší správní soud poměrně přísné mantinely. Je zřejmé, že této vládě i jejím následovnicím mohou posloužit i jako vhodné alibi pro nečinnost. A pokud se například hovoří o potřebě dokládat protiprávní jednání politické strany poznatky zpravodajských služeb, je sporné, zda to vůbec náš právní řád umožňuje. Další existence Dělnické strany neznamená, že by její členové byli beztrestní, pokud by se dopustili protiprávního jednání.

Samotná příslušnost k Dělnické straně ale nemůže být důvodem trestněprávní či správně-právní perzekuce. Jsou-li bezpečnostní složky i někteří občanští aktivisté přesvědčeni o jejích nezákonných aktivitách, musí nyní hledat cesty, jak je prokázat.

To se netýká pouze Dělnické strany. Nejvyšší správní soud upozornil i na to, že vláda nebyla schopna dokázat neonacistický a extremistický charakter hnutí Národní odpor. A to už je skutečně na pováženou. Pokud se to nepodaří ani do budoucna, je sporné, zda se vůbec má náš stát za této situace snažit postihovat jiné než otevřeně násilné aktivity extremistické scény. Jinak bude svou neschopností jen dodávat neonacistům argumenty a posilovat jejich sebevědomí.

Ministerstvo vnitra by každopádně mělo více podporovat spolupráci s vědci z akademické sféry, kteří se problematikou extremismu dlouhodobě zabývají. Ti jsou schopni pomoci s koncepčními a metodickými řešeními, na rozdíl od fluktuujících expertů resortu vnitra. Jinak může extremismus nebezpečně posílit.

O bezprostředním vlivu rozsudku na pozici Dělnické strany lze zatím pouze spekulovat. Může to být i vítězství Pyrrhovo, protože „výhra se v Čechách neodpouští“. Není ani jasné, jak se budou dále vyvíjet vnitřní spory v Dělnické straně. Za současné situace se ale strana zřejmě semkne a v evropských volbách pro ni pozitivně zúčtuje to, jak se v poslední době – i díky vládní neschopnosti – zviditelnila.

Autor je politolog a odborník na extremismus