Sedmdesát měsíců od té doby ale ukázalo, že hysterii z velké části zbytečnou. Nejde o žádné zlehčování nebezpečnosti zákeřného a vražedného viru, ale o realitu.

Za tu dobu se ptačí chřipka dostala několikrát i do České republiky (i když v mnoha případech jen méně nebezpečný podvir H7), ale nikdy se neprokázalo, že by byl tento virus mezi lidmi přenosný. Nikdy na ni žádný občan České republiky nezemřel.

Dvakrát se ptačí chřipka objevila i na jižní Moravě. Poprvé před třemi lety u Kostic na Břeclavsku, podruhé včera na Hodonínsku. Pro Brňany je to hodně blízko, ale stejně tak hodně daleko.

Ptačí chřipka je nebezpečná, ale opatření, která následují po jejím objevení, jsou tak důsledná a drastická (vůči všem zvířatům ve stejném hejnu či stádu i vůči jejich chovatelům), že její rozšíření téměř vylučují.

I úterní případ to jasně ukazuje: všechny husy (tři tisíce) i kachny z hejna půjdou na smrt a v okolí nálezu husy bude kilometrová bezpečnostní oblast.
Ano, ptačí chřipka je smrtelnou nemocí. Ale riziko nákazy je u člověka menší než možnost, že ho přejede na chodníku auto. Nemluvě o mnohem větším riziku různých smrtelných nemocí.

Sečteno a podtrženo: ptačí chřipky je třeba se bát, ale není třeba kvůli ní propadat panice.